Green Deal - diskuseGreen Deal - diskuseGreen Deal - diskuseGreen Deal - diskuse

Aktuální číslo:

2022/5

Téma měsíce:

3D tisk

Když hvězdy požírají velké planety

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 707, 1999/12

Jen v naší Galaxii je na 100 milionů hvězd podobných Slunci a kolem nich obíhají v těsné blízkosti obří planety nebo hnědí trpaslíci – hvězdy narozené jako mrtvé. Právě tímto směrem se zaměřil Hubblův kosmický teleskop. Jeho oko spočinulo na hvězdách, které už své blízké masivní sousedy neměly. Astronom Mario Livio ze Space Telescope Science Institute a jeho student Lionel Siess přišli na nápad, jak by se daly identifikovat hvězdy, které někdy v minulosti „pohltily“ obří planetu.

Přibližně čtyři až osm procent hvězd v naší Galaxii vykazuje odchylky od stavu, v němž by vzhledem k délce svého vývoje měly být. Vyzařují větší množství infračerveného světla, rychleji rotují a jejich spektrum je znečištěno lithiem. Právě tyto známky vedou k domněnce, že zmíněné hvězdy v minulosti pozřely obří planetu.

Hvězda, která spolkne nějakou velkou, hmotnostně nezanedbatelnou planetu, se zvětší a zjasní. Stane se teplejší a začne vydávat pozorovatelné množství infračerveného záření. Hybnost získaná od planety hvězdu urychluje a lithium v jejím spektru může pocházet jedině z obří planety srovnatelné s Jupiterem. V nitru samotné hvězdy totiž lithium v takovém množství ani nemůže existovat. Jediným zdrojem lithia mohou být planety nebo hnědí trpaslíci, kteří se stali součástí hvězdy.

Z posledních objevů planet mimo sluneční soustavu vyplývá, že většina těch obrovitých těles obíhá velmi blízko své hvězdy, mnohdy dokonce blíže, než má k svému Slunci Země nebo Merkur. Jelikož známe budoucí vývoj takových hvězd podobných Slunci, je zřejmé, že dříve či později se planeta ponoří do chromosféry své mateřské hvězdy a ukončí tak svou existenci. Tak jako hvězda podobná Slunci stárne, začne po určitém čase nabývat na objemu. Postupně se z ní stává červený obr. Planeta, která je dost blízko své hvězdě, tedy bude časem pohlcena žhnoucím plazmatem chromosféry. Stejný osud čeká za šest miliard let naši Zemi.

(STScI Press Release No.: STScI-PR99-24: 12. 8. 1999; oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/24)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...
Realita dohnala fikci

Realita dohnala fikci

Luděk Míka  |  2. 5. 2022
Chcete-li někomu dát originální dárek, nechte se sníst. Předchází tomu naskenování sebe samého do paměti počítače, vymodelování ve speciálním...
Krokodýlové v Čechách 2.0

Krokodýlové v Čechách 2.0

Milan Chroust  |  2. 5. 2022
„Zaslechne-li někdo známý popěvek ‚Na řece Vltavě plave krokodil‘, pomyslí si, že to nesmysl.“ Těmito slovy před 119 lety uvedl paleontolog...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné