Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Když hvězdy požírají velké planety

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 707, 1999/12

Jen v naší Galaxii je na 100 milionů hvězd podobných Slunci a kolem nich obíhají v těsné blízkosti obří planety nebo hnědí trpaslíci – hvězdy narozené jako mrtvé. Právě tímto směrem se zaměřil Hubblův kosmický teleskop. Jeho oko spočinulo na hvězdách, které už své blízké masivní sousedy neměly. Astronom Mario Livio ze Space Telescope Science Institute a jeho student Lionel Siess přišli na nápad, jak by se daly identifikovat hvězdy, které někdy v minulosti „pohltily“ obří planetu.

Přibližně čtyři až osm procent hvězd v naší Galaxii vykazuje odchylky od stavu, v němž by vzhledem k délce svého vývoje měly být. Vyzařují větší množství infračerveného světla, rychleji rotují a jejich spektrum je znečištěno lithiem. Právě tyto známky vedou k domněnce, že zmíněné hvězdy v minulosti pozřely obří planetu.

Hvězda, která spolkne nějakou velkou, hmotnostně nezanedbatelnou planetu, se zvětší a zjasní. Stane se teplejší a začne vydávat pozorovatelné množství infračerveného záření. Hybnost získaná od planety hvězdu urychluje a lithium v jejím spektru může pocházet jedině z obří planety srovnatelné s Jupiterem. V nitru samotné hvězdy totiž lithium v takovém množství ani nemůže existovat. Jediným zdrojem lithia mohou být planety nebo hnědí trpaslíci, kteří se stali součástí hvězdy.

Z posledních objevů planet mimo sluneční soustavu vyplývá, že většina těch obrovitých těles obíhá velmi blízko své hvězdy, mnohdy dokonce blíže, než má k svému Slunci Země nebo Merkur. Jelikož známe budoucí vývoj takových hvězd podobných Slunci, je zřejmé, že dříve či později se planeta ponoří do chromosféry své mateřské hvězdy a ukončí tak svou existenci. Tak jako hvězda podobná Slunci stárne, začne po určitém čase nabývat na objemu. Postupně se z ní stává červený obr. Planeta, která je dost blízko své hvězdě, tedy bude časem pohlcena žhnoucím plazmatem chromosféry. Stejný osud čeká za šest miliard let naši Zemi.

(STScI Press Release No.: STScI-PR99-24: 12. 8. 1999; oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/24)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné