100 let od narození prof. MUDr. Jiřího Malého

Vzezření člověka veřejně činného, nebo širší veřejnosti známého, má jistě velmi důležitý význam a jest mnohdy podmínkou úspěchů v jeho povolání. Jest tomu tak dnes a bylo tomu i v minulosti. Středověký lid si dobře všímal svých panovníků a nebyl nikterak šetrný při udělování různých epithet a tak vedle pěkných a lichotivých charakteristik, jako u Karla Krásného (francký), španělského Filipa Sličného, polského Boleslava Chrabrého, vyskytují se označování mnohem méně příznivá, jichž dokladem jest Boleslav Ryšavý, Boleslav Křivoústý, Boleslav Ukrutný a dokonce Markéta Maultasch, čili – jak bychom dnes řekli – hubatá, atd. Tato epitheta mají i jakýsi význam pro nás, neboť nám umožňují alespoň částečnou představu o vzezření dávno zemřelého panovníka a jsou tak jednou z dosti nedostatečných pomůcek při stanovení tělesných vlastností. Těchto pomůcek máme několik; jsou to jednak popisy, leckdy velmi stručné, ale výstižné, dále malby a sochy, pokud ovšem nejsou schematické, jak bohužel tomu pro nejstarší dobu bývá, a konečně jsou to pozůstatky tělesné, to jest kostra neb jen její části.

Na Moravě, tak bohaté důležitými nálezy pozůstatků fosilního člověka i doklady jeho činnosti (nástroje, nářadí, sošky, rytiny a j.), lze očekávat i v budoucnosti další důležité objevy pozůstatků fosilního člověka, které zajisté nezůstanou nijak pozadu za nálezy ostatními. Největší naděje v tomto směru vzbuzuje stanice diluviálního člověka v Dolních Věstonicích na jižní Moravě, tak bohatě oplývající skvělými nálezy paleolithického materiálu. Od roku 1924 koná zde výzkumnou práci vynikající badatel moravský, profesor Absolon, jehož zásluhou se toto naleziště stalo světoznámým, jako snad nevyčerpatelná studnice diluviálních artefaktů. Pozůstatky lidské dosud zde objevené nejsou nijak četné. Nalezeno bylo celkem 5 zubů, dvě kalvy (r. 1925 a r. 1930), zlomky dětských kostí a j. Materiál tento čeká dosud na podrobnější zpracování.