Všechno nemůže být uprostřed

Frekvence slova centrum u nás nebývale stoupá. Ne že by to bylo v češtině nové slovo, z latiny jsme je přejali už dávno. Původní význam je zachycen v Jungmannově slovníku: prostřednj tekljk okršlku i wšeliké wěci, střed, prostřed. Dnes však jsme vlivem angličtiny (zejména americké) a němčiny úplně ucentrovaní. Přibývá center obchodních, filmových, protidrogových, kulturních, manažerských i seniorských, co kdo chce. Někde se skutečně sdružují různé obory k službě témuž účelu (Centrum teoretických studií), jinde jde o obchodní označení v duchu módního trendu (Dalmatin centrum je obchod s krmivem pro psy). Na léčebná centra už jsme si zvykli (kardiocentrum, logocentrum, urocentrum), na prodejní méně (autocentrum či elektrocentrum budí pochybnost o tom, co se tam vlastně dělá). Koneckonců v době našich babiček se nakupovalo v konzumu, dnes v centrumu – prašť jako uhoď. Čas ukáže, kolik z těchto center (v názvu) bude skutečně potřebných. Všechno prostě „uprostřed“ být nemůže, co by pak zbylo okolo? Bude-li to tak pokračovat, sázím na prosperitu hospůdky Na okraji. (Naše řeč 82, 103, 1999/2)