Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Ozvěna dávných časů

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 578, 1999/10

Mayská pyramida boha Kukulkána v Chichen Itzá (na snímku na protější straně nahoře) je jednou z nejslavnějších na Yucatanu. Je s ní spojen i jeden zajímavý akustický jev. Neopomenou na něj upozornit ani průvodci, kteří předvádějí stavby svých předků turistům. V malé vzdálenosti od pyramidy udeří dvěma kameny o sebe. Ozvěna, která se vrátí, je překvapivě silná a vždy zazní nějak jako Í–Ó nebo É–Ó, zvuk je zpočátku vysoký a ke konci přejde do nižších frekvencí.

K této ukázce bývá obvykle připojena povídačka typu: „tak zněl pláč obětovaných zvířat“ nebo „zvuk se podobá nářku duchů lidí obětovaných na pyramidě“. Archeologové shodně tvrdí, že je to celé nesmysl, ale žádné jiné vysvětlení nenabízejí.

O problém se začal zajímat David Lubman, který studuje akustiku takových prostor, jako jsou divadla, koncertní sály apod. Fyzikální vysvětlení zvláštní ozvěny je poměrně jednoduché (viz také obrázek). Zvuk se nejprve odrazí od podstupnice (to je ta svislá stěna schodu) nejnižších stupňů, protože jsou nejblíže. Odráží se navíc od velké části povrchu podstupnice, která v této výšce ještě není pro zvuk skryta za předchozím schodem. Vzdálenost podstupnice k hraně předchozího stupně je menší, a tóny ozvěny jsou proto vyšší.

Ozvěna odražená z vyšších, a tedy vzdálenějších schodů se vrátí později a současně se prodlužuje i vzdálenost jednotlivých schodů (viz obrázek). Proto jsou závěrečné tóny ozvěny hlubší.

Lubmanovi se však zřejmě podařilo vysvětlit i důvod, proč byla pyramida stavěna tak, aby vytvářela zrovna takovou ozvěnu. Procestoval zemi starých Mayů a podobný typ ozvěny, i když třeba ne tak nápadné, zaznamenal u četných dalších pyramid. Ve svých úvahách proto vyšel z mýtu o bohu Kukulkánovi, jemuž byla většina staveb zasvěcena. Kukulkán má obdobu v aztéckém opeřeném hadovi Quetzalkoatlovi. Kult opeřeného hada byl ve Střední Americe jedním z nejrozšířenějších a prochází napříč téměř všemi indiánskými kulturami. Opeřený had má skutečnou předlohu v ptáku kvesalu chocholatém (Pharomachrus mocinno; kvesal je vlastně český přepis slova quetzal), který žije v pralesích jižního Yucatanu, v Chiapasu, Guatemale a dalších středoamerických zemích. Byl ústředním motivem některých náboženství či kultů. Jeho pera byla používána při některých rituálech ap.

Ludman porovnal zvuk ozvěny s křikem kvesala a zjistil překvapivou podobnost. Zdá se tedy, že mayské pyramidy zasvěcené opeřenému bohu byly zároveň prvními zvukovými záznamníky, protože dokázaly „uchovat“ a dle potřeby znovu „přebrat“ hlas boha.

Celá teorie je pěkná a uspokojující ještě z jednoho důvodu. Vysvětluje totiž také jednu významnou otázku, kterou si návštěvníci pyramid kladou asi vůbec nejčastěji – proč jsou všechna ta schodiště tak strašně příkrá a proč jsou jednotlivé stupně tak úzké a vysoké? Vždyť se po tom skoro nedá chodit.

Právě takové uspořádání schodů však vytváří nejlepší ozvěnu.

(New Scientist 10. října, 1998/7)

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné