Mladší bratr staršího bratra

Jako rodák z kraje, kde se možná už tisíc let stále něco doluje, si dovoluji poznamenat, že termín stařiny není volný pro staré noviny, ale je to hornický termín pro podzemní prostory, které byly vyrubány starými nebo starci. [...] Víme, že v dole pracují horníci, ale proč nad tím vším dozírá Český báňský úřad, když nejbližší baně jsou na Slovensku? Podobně máme Vysokou školu báňskou (čili montánní akademii), kde se ovšem studuje hornické inženýrství, jehož obsahem není hornictví, ale buď důlní měřičství, nebo dobývání ložisek. [...] Ještě jinak: důlní dílo se buduje hornickým způsobem podle pokynů báňské správy. Dříve se k tomuto účelu zakládaly spolky podnikatelů zvané těžařstva. Dělo se tak v horních městech, jimiž byly třeba Kutná Hora nebo Horní Slavkov. A kdo je havíř a proč Havířov? [...]

Intuitivně tuším, že když se lomově dobývá uhlí v Podkrušnohoří, činí tak horníci, ale když se lomově dobývá třeba kámen na Vysočině, dělníky v lomu (skaláky?) ani nenapadne označovat se za horníky. [...] Kromě toho se zdá, že pro zákonodárce je uhlí nerostem, ale pro geologa horninou [...].

Odpověď autorky: Děkuji za zajímavý dopis. Slovo stařina má spoustu dalších významů – vykopaná starožitnost, dřevo vinné révy starší dvou let, příchuť přestárlého piva, zatuchlý pach čehokoli starého aj. (Název pro staré noviny jsem navrhla žertem.) Hornická terminologie se rozvíjela zároveň s rozvojem hornictví, proto se termíny překrývají. Stručně:

• Báně (doly) je v češtině zastaralé slovo, přežívající pouze v terminologii. Staří Slované je převzali z ř. balneion – lázně; původní lázeň byla zapuštěna do země, odtud přeneseně „díra v zemi, důl“, později i baňka (vyhloubená nádoba) ad.
• Horník je odvozen od hora („důl“), podobně v němčině Bergwerk (horní dílo).
• Důl – souvisí s něm. Tal – údolí, známo však již u starých Slovanů. Termíny hora a důl odrážejí odlišný způsob kutání v kopci a v údolí, původní významy se však setřely.
• Havíř pochází ze staroněm. hawer od hauen – rubat, známo již staročeské havéř.
• Lom je odvozeno od lámat, dělník v lomu je tradičně lamač či skalák (obojí např. v díle K. Světlé), dnes též lomař, což je však zaměnitelné s majitelem lomu.
• Montánní – báňský, dříve též horní, od střlat. montaneus k lat. mons – hora, důl.
• Uhlí černé, hnědé ad. jsou vesměs nerosty organického původu (organolity), horník však netěží čisté uhlí (nerost), nýbrž surovinu (horninu).

Pavla Loucká