Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

T. ŘÍDKOŠIL (ed.): Granát-pyrop

Sborník ze semináře Okresního muzea Českého ráje v Turnově (1997), 80 stran, náklad 1000 výtisků
 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 45, 1999/1

Zajímavý sborník shrnuje novější poznatky o českém granátu. Jedenáct příspěvků se zabývá historií využívání českého granátu v lidové i městské kultuře, jeho nalezišti, původem a složením. První pyropové šperky pocházejí z Podsedic již z 10. – 11. století. Doba Karla IV., která si potrpěla hlavně na velké, spektakulární polodrahokamy, nevěnovala českému granátku větší pozornost. Zájem vzrostl až v 16. století. Označení „granati bohemici“ nacházíme poprvé v díle Anselma Boetia (1552–1612). Zpracování granátů bylo (vzhledem k jejich malým rozměrům) dlouho výrobním tajemstvím – české granáty se déle než století vyvážely jako surovina. V 17. století již v Turnově fungovalo několik brusičských dílen. Skutečná exploze těžby a zpracování však nastala až v letech 1887–1890. Český granát se dostal přes Polsko do Ruska, a když se ve Vídni objevila ruská carevna ozdobena krásným kompletem z českých granátů, jejich popularita opět vzrostla. V současné době funguje v Čechách několik firem, které brousí a zpracovávají granátové šperky. Jsou však stále více ohrožovány italskou konkurencí. V obchodech patřících Italům a občanům bývalé Jugoslávie se i u nás setkáváme se šperky velmi podobnými těm tradičním českým, pocházejí však z Itálie.

Klasickou oblastí výskytu českých granátů je České středohoří – zvláště okolí Podsedic a Třebenic. Nedávno však bylo odkryto a těženo nové ložisko Vestřev u Hostinného v Podkrkonoší. Primární hornina zde dosud nebyla nalezena. Granáty se tu těží z rozpadlých permokarbonských pískovců v množství 65 až 110 g na tunu štěrku a jsou zde doprovázeny zajímavou škálou minerálů – zlatem, amalgamem zlata, vzácnou „samorodnou“ platinou a iridosminem (to je přirozená slitina osmia, iridia, ruthenia a železa).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné