Aktuální číslo:

2023/10

Téma měsíce:

Pohyb

Obálka čísla

T. ŘÍDKOŠIL (ed.): Granát-pyrop

Sborník ze semináře Okresního muzea Českého ráje v Turnově (1997), 80 stran, náklad 1000 výtisků
 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 45, 1999/1

Zajímavý sborník shrnuje novější poznatky o českém granátu. Jedenáct příspěvků se zabývá historií využívání českého granátu v lidové i městské kultuře, jeho nalezišti, původem a složením. První pyropové šperky pocházejí z Podsedic již z 10. – 11. století. Doba Karla IV., která si potrpěla hlavně na velké, spektakulární polodrahokamy, nevěnovala českému granátku větší pozornost. Zájem vzrostl až v 16. století. Označení „granati bohemici“ nacházíme poprvé v díle Anselma Boetia (1552–1612). Zpracování granátů bylo (vzhledem k jejich malým rozměrům) dlouho výrobním tajemstvím – české granáty se déle než století vyvážely jako surovina. V 17. století již v Turnově fungovalo několik brusičských dílen. Skutečná exploze těžby a zpracování však nastala až v letech 1887–1890. Český granát se dostal přes Polsko do Ruska, a když se ve Vídni objevila ruská carevna ozdobena krásným kompletem z českých granátů, jejich popularita opět vzrostla. V současné době funguje v Čechách několik firem, které brousí a zpracovávají granátové šperky. Jsou však stále více ohrožovány italskou konkurencí. V obchodech patřících Italům a občanům bývalé Jugoslávie se i u nás setkáváme se šperky velmi podobnými těm tradičním českým, pocházejí však z Itálie.

Klasickou oblastí výskytu českých granátů je České středohoří – zvláště okolí Podsedic a Třebenic. Nedávno však bylo odkryto a těženo nové ložisko Vestřev u Hostinného v Podkrkonoší. Primární hornina zde dosud nebyla nalezena. Granáty se tu těží z rozpadlých permokarbonských pískovců v množství 65 až 110 g na tunu štěrku a jsou zde doprovázeny zajímavou škálou minerálů – zlatem, amalgamem zlata, vzácnou „samorodnou“ platinou a iridosminem (to je přirozená slitina osmia, iridia, ruthenia a železa).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňky

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňky uzamčeno

Štěpán Timr  |  2. 10. 2023
Molekuly uvnitř buněk jsou v neustálém pohybu. V tomto nepřehledném reji, kterého se účastní miliardy tanečníků různých velikostí, tvarů a...
Cena za přemíru pohybu

Cena za přemíru pohybu

Adam Obr  |  2. 10. 2023
Globální epidemii obezity způsobuje naše dlouhodobě pozitivní energetická bilance. Jinými slovy, lidé (zdaleka nejen v nejbohatších zemích) dnes...
Jak se zbavit sexu

Jak se zbavit sexu uzamčeno

Ve třetí, poslední části našeho seriálu se podíváme na podivuhodné přechody od pohlavního rozmnožování k příležitostné, či dokonce výhradní...