Spor o jméno Postoloprt

Ve svém článku uvádíte odvození místního jména Postoloprty od „prtání postolů“. Ačkoli např. v Záhřebu je řada krámků s nápisem postolar (švec), je toto odvození chybné. V místě dnešních Postoloprt stával již v době Kosmově (kolem r. 1120) klášter benediktinů nazvaný Porta apostolorum, resp. Apostolorum porta (viz např. V. Novotný, České dějiny, sv. I/2. s. 695). Zdá se mi pravděpodobné, že název Postoloprty byl odvozen právě z výše uvedeného kláštera, způsobem, který neznám, protože nejsem filolog.

Odpověď autorky: Spor o původ Postoloprt má dlouhou tradici. Už Hájek z Libočan v Kronice české vykládal jméno z toho, že se ve vsi „prtaly postole“, on však pro nás nebyl dostatečně věrohodným informátorem (jméno vyložil v rámci vymyšleného příběhu). Později se u B. Balbína (a dalších) objevil výklad jiný – jméno Postoloprty mělo být údajně pokrouceno z latinského církevního jména kláštera Porta apostolorum (resp. z obráceného pořádku slov Apostolorum porta), tedy Brána apoštolská. Dnes se však kloníme k výkladu Hájkovu, neboť jméno Postoloprty zapadá dobře do skupiny obdobných jmen (Mydlovary, Senohraby, Řeporyje, Hracholusky, Koloděje, Korolupy ad.). Obě části složeniny (postole i prtati) patří k zásobě nejstarších obecně slovanských slov. A co je nejdůležitější: Osada Postoloprty, zmiňovaná již v Kosmově kronice, je mnohem starší než klášter, který je navíc ve starších dokladech jmenován „Sv. Marie“ či „Panny Marie“. Proto se jazykovědci domnívají, že pozdější latinský název kláštera jen zvukově napodoboval české jméno osady. Podobně se například klášter v Želivi (původní Želejov) jmenoval později Siloe.