Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Každý pes jiná ves

 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 55, 1999/1

Cestou z Mnichova minu Landshut, u Vídně potkám Klostenerburg a kus za Budapeští dokonce Székesfehérvár. Jména některých cizích měst by nás ani nenapadlo vyslovit v originále (např. Benátky), jiná naopak počeštěnou podobu dávno ztratila (kdo by mluvil o Frankobrodu).

Nejstarší domácí podoby cizích zeměpisných jmen najdeme (vzácně) v Kosmově kronice (Zuinprod, míněn Schweinfurt), hojněji u Dalimila (Paříž, Řím) či v Alexandreidě (Atény, Korintuš). Přejímání jmen cizích měst podle slyšené podoby, kterou si lidé nějak uzpůsobili, se u nás rozšířilo již v raném středověku. Často k nám jména putovala přes latinu (Londinium) nebo němčinu (Paříž, Korintuš).

V porovnání s minulostí jako by dnes nad sluchem nabýval vrchu zrak. Člověku je jedno, jak se městu říká, hlavně když ho vidí v internetovém jízdním řádu. Snad proto se tendence obrátila – dřív nových českých jmen cizích měst přibývalo, dnes valem zanikají. Ostatně už r. 1845 Sekce pro slovanskou filologii Královské české společnosti nauk přišla s návrhem, abychom používali pouze originální formy jmen. Proti tomu působily puristické snahy zdomácňovat úplně všechno. Souboj tenkrát vyzněl nerozhodně a jeho skóre se ve prospěch originální podoby mění jen pozvolna.

Jakkoli OSN už nějaký čas doporučuje standardizaci psaní měst, dosud si člověk musí pamatovat, že Venezia je pro Angličana Venice, pro Francouze Venise, pro Němce Venedig a cizinec studující češtinu je i nadále maten Benátkami. Nic nelze lámat přes koleno. Zvykáme si na „mezinárodně“ popsané školní mapky (bývají uvedeny obě podoby), ale na výlet do Romy nebo Münchenu asi nebudem jezdit nikdy. (Naše řeč 81, 240, 1998/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...