Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Masivní černá díra

 |  5. 9. 1998
 |  Vesmír 77, 535, 1998/9

Hubblův kosmický teleskop má na svém kontě další zajímavý objev: prachový disk o průměru 3700 světelných let, v jehož středu je masivní černá díra o hmotnosti odhadované na 300 milionů slunečních hmot.

Tento objekt – pravděpodobně pozůstatek kolize dvou galaxií – byl zjištěn ve středu eliptické galaxie NGC 7052. Jeho snímek s rozlišením neuvěřitelných 50 světelných let pořídila širokoúhlá planetární kamera WFPC-2, přičemž další přístroj, spektrograf slabých objektů FOS (loni při opravě dalekohledu nahrazený spektrografem STIS), posloužil ke studiu emisních čar vodíku a dusíku. Z jejich dopplerovského posunu bylo možno určit rychlost rotace disku: ve vzdálenosti 186 světelných let od středu činí 155 km/s. Z rychlosti rotace se vypočetla hmotnost černé díry. I když je obrovská, činí pouhých 0,05 % hmotnosti galaxie NGC 7052. Samotný disk má hmotnost ještě stokrát menší. I tak by však z něho mohlo vzniknout na 3 miliony hvězd velikosti našeho Slunce.

NGC 7052, nacházející se ve vzdálenosti 191 milionů světelných let v souhvězdí Lišky, je známa jako silný radiový zdroj a vykazuje dva výtrysky (jety). Jsou tvořeny energetickými elektrony, které se pohybují v silném magnetickém poli. Výtrysky nejsou kolmé k rovině pozorovaného prachového disku, a proto se astronomové domnívají, že prachový disk mohl vzniknout později než černá díra, pravděpodobně při srážce NGC 7052 s jinou malou galaxií. Disk však v budoucnosti zanikne, během několika málo miliard let ho černá díra zcela pohltí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...