Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Zhmotněné světlo

(Vesmír 77, 128, 1998/3)
 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 456, 1998/8
Odpověď Vladimírovi Wagnerovi (viz Vesmír 77, 456, 1998/3)

Je samozřejmě pravda, že popisovaný experiment není prvním experimentálním potvrzením přeměny fotonů na částice s nenulovou klidovou hmotností. Chtěl jsem jen ukázat, že jde o první takový experiment, do kterého vstupují fotony z viditelné oblasti spektra (proto jsem volil název Zhmotněné světlo), které pak získávají energii Comptonovým rozptylem na elektronech, a poté nepružnou reakcí. Vždy z několika fotonů nižší energie vznikají fotony γ-záření, které mají již dostatečnou energii ke kreaci elektron-pozitronových párů. V tomto „převedení“ fotonů světla z laseru v částice s nenulovou klidovou hmotností je hlavní přínos experimentu. Nelze ale říci, že jde o první pozorování nepružné reakce fotonu s fotonem, jak tvrdí Vladimír Wagner. Je to pravděpodobně pouze první takový děj, který vede k vytvoření vysoce energetických fotonů γ-záření, obdobné děje jsou však běžné v nelineární optice. Obvykle sice probíhají ve spektrálních oblastech blízkých viditelnému světlu a v hmotném prostředí, ale princip je stejný (také vakuum je – byť velmi slabě – polarizovatelné, viz např. Y. R. Shen: The Principles of Nonlinear Optics). Neměl jsem v úmyslu definovat (nesprávně), co je hmotné, ani popírat smysl Einsteinovy rovnice. Ve svém článku jsem se pouze rozhodl použít vyjádření běžná v populárněvědecké literatuře pro širokou veřejnost, kde se v zájmu upoutání pozornosti upouští od přesných vyjádření vědeckých teorií. Ano, o fotonech by se mělo mluvit pouze jako o částicích s nulovou klidovou hmotností a ne jako o „nehmotných částicích“. Omlouvám se, že jsem tento výraz použil ve snaze zdůraznit kontrast popisovaných dějů s běžnou smyslovou zkušeností. Cílem článku neměl být hlubší výklad problému, ale upozornění na zajímavé aktuální dění ve fyzice s uvedením odkazu na originální článek.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné