Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Cement a vápno

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 356, 1998/6

Přirovnání buchta jako cement svědčí spíš o kvalitě cementu než o kvalitě buchty, zároveň však ukazuje, že když dva dělají totéž, není to totéž. Účelem cementu zkrátka bývá, aby byl co nejpevnější. Jméno práškového pojiva, používaného spolu s vodou a dalšími přísadami do malt, omítek a betonů, se k nám dostalo (snad prostřednictvím dalších jazyků) z latinského caementum. Předpokládáme, že toto slovo vzniklo z caedimentum – lámavý kámen, a to od caedere – tesat, lámat. Lámavý kámen byl později drcen.

Základ ced- souvisí s lat. caedere – řezat, tlouci. Najdeme jej ve složeninách s -cidere, jako jsou akcíz, koncizní, precizní, ale třeba i herbicid. Akcíz (z lat. accisia) byl vlastně vrub na znamení, že byla zapravena daň (viz též Vesmír 76, 310, 1997/6). Slovo je odvozeno od lat. accidere – vříznout, ovšem k nám se dostalo přes německé Akzise. Slovo koncizní (úsečný) souvisí spíš se sekáním než s řezáním, jenže concidere – useknout opět pochází z caedere, resp. con- a caedere. Se sekáním souvisí i slovo precizní (přesný), od lat. praecisus – stručný, to od praecidere – odseknout, přerušit. Zda je vždy nejpřesnější stručné sdělení, toť otázka, ale při redigování rukopisů se to tak mnohdy jeví. Co činí s květinami herbicid, nechť už si čtenář doplní sám.

Naše lidová forma ciment pochází ze středohornoněmeckého Ziment, -i- se tam dostalo asi z vulgárního latinského cimentum. Odtud pravděpodobně bude též italské cimento, to však mělo ještě další význam: smíšenina jakýchsi solí s dalšími látkami k čištění drahých kovů. A už jsme u významu cimentare – čistit zlato, později zkoušet zlato (viz cejchovat). Německé Ziment (na rozdíl od Zement) je cejchovaná (plechová nebo cínová) hospodská míra. Ostatně i u nás slovo ciment (v dialektu) označovalo nádobu na pití.

Nerozlučným souputníkem cementu je vápno – k obojímu je potřeba stejná hornina. Všeslovanské slovo vápno pochází zřejmě ze staroslověnského wapy – barva, je však patrná souvislost s řeckým baptó – nořím do vody nebo i barvím, které v obou významech najdeme již u Herodota. Téhož původu je i slovo baptista (ř. baptisma – křest, baptidzo – ponořuji do vody). A proč by vápno mělo souviset s barvením? Bílily se jím („barvily“ na bílo) stěny.

Wapnem nazýwáme netoliko syrový kámen wápenný neb wápennau zem, ale i hmotu pálenjm oněch nabytau, kteráž tjm činem ztratiwši swau wodu a kyselinu uhljkowau slowe kysličnjk wápničitý, wůbec wápno pálené. (Jungmannův Slovnjk česko-německý)

Být bílý jako kbelík od vápna upomíná na barvu tohoto materiálu, o čemž ostatně svědčí i velké vápno ve fotbalovém slangu – pokutové území se značí bílou linií. Jen neumím do detailu vysvětlit, proč se říká hned byl čert vápeníkem ve významu hned bylo zle, ale třeba nám někdo z vápeníků vysvětlí, co by se stalo, kdyby byl vápeník čertem. Něco je na cement znamená (nelekejte se), že je to naprosto jisté, a někdo je na cement/ciment, když má pevné zdraví.

Cement se v 18. století dokonce nesmazatelně zapsal do dějin české hudby, podle cementu byla pojmenována jedna ze dvou hlavních postav jednoaktovky kantora K. Loose (1724–1772), nazvané Opera o komínku hravě zedníky vystavěném. Vystupují v ní zedníci Murario (lat. murus – zeď, viz též moravské mur) a Cementario. Už profese dvou hvězd tohoto dílka naznačuje, že šlo o jednu z prvních českých zpěvoher, která ani trochu nenapodobovala velké italské vzory. Hravě vystavěný komínek nakonec vzal za své, ale mám dojem, že s kvalitou cementu to příliš nesouviselo.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné