Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Cement a vápno

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 356, 1998/6

Přirovnání buchta jako cement svědčí spíš o kvalitě cementu než o kvalitě buchty, zároveň však ukazuje, že když dva dělají totéž, není to totéž. Účelem cementu zkrátka bývá, aby byl co nejpevnější. Jméno práškového pojiva, používaného spolu s vodou a dalšími přísadami do malt, omítek a betonů, se k nám dostalo (snad prostřednictvím dalších jazyků) z latinského caementum. Předpokládáme, že toto slovo vzniklo z caedimentum – lámavý kámen, a to od caedere – tesat, lámat. Lámavý kámen byl později drcen.

Základ ced- souvisí s lat. caedere – řezat, tlouci. Najdeme jej ve složeninách s -cidere, jako jsou akcíz, koncizní, precizní, ale třeba i herbicid. Akcíz (z lat. accisia) byl vlastně vrub na znamení, že byla zapravena daň (viz též Vesmír 76, 310, 1997/6). Slovo je odvozeno od lat. accidere – vříznout, ovšem k nám se dostalo přes německé Akzise. Slovo koncizní (úsečný) souvisí spíš se sekáním než s řezáním, jenže concidere – useknout opět pochází z caedere, resp. con- a caedere. Se sekáním souvisí i slovo precizní (přesný), od lat. praecisus – stručný, to od praecidere – odseknout, přerušit. Zda je vždy nejpřesnější stručné sdělení, toť otázka, ale při redigování rukopisů se to tak mnohdy jeví. Co činí s květinami herbicid, nechť už si čtenář doplní sám.

Naše lidová forma ciment pochází ze středohornoněmeckého Ziment, -i- se tam dostalo asi z vulgárního latinského cimentum. Odtud pravděpodobně bude též italské cimento, to však mělo ještě další význam: smíšenina jakýchsi solí s dalšími látkami k čištění drahých kovů. A už jsme u významu cimentare – čistit zlato, později zkoušet zlato (viz cejchovat). Německé Ziment (na rozdíl od Zement) je cejchovaná (plechová nebo cínová) hospodská míra. Ostatně i u nás slovo ciment (v dialektu) označovalo nádobu na pití.

Nerozlučným souputníkem cementu je vápno – k obojímu je potřeba stejná hornina. Všeslovanské slovo vápno pochází zřejmě ze staroslověnského wapy – barva, je však patrná souvislost s řeckým baptó – nořím do vody nebo i barvím, které v obou významech najdeme již u Herodota. Téhož původu je i slovo baptista (ř. baptisma – křest, baptidzo – ponořuji do vody). A proč by vápno mělo souviset s barvením? Bílily se jím („barvily“ na bílo) stěny.

Wapnem nazýwáme netoliko syrový kámen wápenný neb wápennau zem, ale i hmotu pálenjm oněch nabytau, kteráž tjm činem ztratiwši swau wodu a kyselinu uhljkowau slowe kysličnjk wápničitý, wůbec wápno pálené. (Jungmannův Slovnjk česko-německý)

Být bílý jako kbelík od vápna upomíná na barvu tohoto materiálu, o čemž ostatně svědčí i velké vápno ve fotbalovém slangu – pokutové území se značí bílou linií. Jen neumím do detailu vysvětlit, proč se říká hned byl čert vápeníkem ve významu hned bylo zle, ale třeba nám někdo z vápeníků vysvětlí, co by se stalo, kdyby byl vápeník čertem. Něco je na cement znamená (nelekejte se), že je to naprosto jisté, a někdo je na cement/ciment, když má pevné zdraví.

Cement se v 18. století dokonce nesmazatelně zapsal do dějin české hudby, podle cementu byla pojmenována jedna ze dvou hlavních postav jednoaktovky kantora K. Loose (1724–1772), nazvané Opera o komínku hravě zedníky vystavěném. Vystupují v ní zedníci Murario (lat. murus – zeď, viz též moravské mur) a Cementario. Už profese dvou hvězd tohoto dílka naznačuje, že šlo o jednu z prvních českých zpěvoher, která ani trochu nenapodobovala velké italské vzory. Hravě vystavěný komínek nakonec vzal za své, ale mám dojem, že s kvalitou cementu to příliš nesouviselo.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné