Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

O ptačím rodu a třech prstech

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 296, 1998/5

Kdo jsou vlastně ptáci? Tato zdánlivě banální otázka stojí již mnoho let v pozadí poměrně ostrých třenic mezi lidmi zabývajícími se paleontologií obratlovců. Jde o to, jestli dinosauři opravdu vymřeli okolo konce křídy nebo nikoliv. Už 150 let, od doby vykopání prvního archaeopteryxe, se vedou spory o to, zda se shodují prsty na ptačích křídlech s prsty na příslušných končetinách dalších obratlovců. V posledním dvacetiletí četné kladistické studie podpořily názor, který poprvé vyslovil Thomas Huxley a před časem prosadil John Ostrom, že ptáci vskutku jsou potomky teropodních dinosaurů.

Dřívější představa, že ptáci jsou odvozeni společně s dinosaury od tekodontů (druhohorních plazů), ustoupila do pozadí, kde však stále přežívá. Je zajímavé, že jejími zastánci jsou převážně ornitologicky zaměření učenci, kteří jako by se nechtěli smířit s tím, že jejich miláčci jsou potomky plazích nestvůr. Alan Feduccia spolu s Annou Burkeovou tuto myšlenku nyní znovu oprášili prostřednictvím podrobné studie raného embryonálního vývoje prstů na předních končetinách různých ptáků. Rané typy teropodních dinosaurů, jako například Herrerasaurus, mají patrný silně redukovaný IV. a V. prst. Vzhledem k tomu se předpokládá, že jejich tříprstí potomci – odvozenější teropodní dinosauři – mají na svých předních končetinách pouze prsty I., II. a III. A tak i ptačí prsty na těchto končetinách bývají považovány za I., II. a III. prst. Feduccia však pozoroval strukturu tvorby chrupavky v inkriminovaných místech ptačích embryí, která napovídá, že zbylé tři prsty na ptačí přední končetině jsou II., III., IV. Feduccia je nadšen a tento znak připojuje k dalším, jež zpochybňují příbuzenský vztah mezi teropodními dinosaury a ptáky. Všeobecně je ale celá problematika velmi komplikovaná a nezbývá než držet palce dinosauřímu původu ptáků. Je přece mnohem zajímavější. (Science 278, 596–597 a 666–668, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...