Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

O ptačím rodu a třech prstech

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 296, 1998/5

Kdo jsou vlastně ptáci? Tato zdánlivě banální otázka stojí již mnoho let v pozadí poměrně ostrých třenic mezi lidmi zabývajícími se paleontologií obratlovců. Jde o to, jestli dinosauři opravdu vymřeli okolo konce křídy nebo nikoliv. Už 150 let, od doby vykopání prvního archaeopteryxe, se vedou spory o to, zda se shodují prsty na ptačích křídlech s prsty na příslušných končetinách dalších obratlovců. V posledním dvacetiletí četné kladistické studie podpořily názor, který poprvé vyslovil Thomas Huxley a před časem prosadil John Ostrom, že ptáci vskutku jsou potomky teropodních dinosaurů.

Dřívější představa, že ptáci jsou odvozeni společně s dinosaury od tekodontů (druhohorních plazů), ustoupila do pozadí, kde však stále přežívá. Je zajímavé, že jejími zastánci jsou převážně ornitologicky zaměření učenci, kteří jako by se nechtěli smířit s tím, že jejich miláčci jsou potomky plazích nestvůr. Alan Feduccia spolu s Annou Burkeovou tuto myšlenku nyní znovu oprášili prostřednictvím podrobné studie raného embryonálního vývoje prstů na předních končetinách různých ptáků. Rané typy teropodních dinosaurů, jako například Herrerasaurus, mají patrný silně redukovaný IV. a V. prst. Vzhledem k tomu se předpokládá, že jejich tříprstí potomci – odvozenější teropodní dinosauři – mají na svých předních končetinách pouze prsty I., II. a III. A tak i ptačí prsty na těchto končetinách bývají považovány za I., II. a III. prst. Feduccia však pozoroval strukturu tvorby chrupavky v inkriminovaných místech ptačích embryí, která napovídá, že zbylé tři prsty na ptačí přední končetině jsou II., III., IV. Feduccia je nadšen a tento znak připojuje k dalším, jež zpochybňují příbuzenský vztah mezi teropodními dinosaury a ptáky. Všeobecně je ale celá problematika velmi komplikovaná a nezbývá než držet palce dinosauřímu původu ptáků. Je přece mnohem zajímavější. (Science 278, 596–597 a 666–668, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné