Také Čínská akademie věd zeštíhlí?
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Podle prezidenta Čínské akademie věd Lu Yongxianga skončí doživotní jistoty vědců zaměstnaných v Čínské akademii věd. Od restrukturalizace si Čína slibujenejen snížení nákladů na vědu, ale hlavně modernizaci výzkumu. Ze 123 současných ústavů jich zůstane asi jen 80 a během 2 let se sníží počet výzkumných pracovníků ze současných 49 000 možná až na polovinu. Představitelé Čínské akademie věd připouštějí, že změny mohou být "disruptivní", současné ekonomické podmínky jim však nedovolují jinou možnost.
Science 279, 649,1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....