Také Čínská akademie věd zeštíhlí?
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Podle prezidenta Čínské akademie věd Lu Yongxianga skončí doživotní jistoty vědců zaměstnaných v Čínské akademii věd. Od restrukturalizace si Čína slibujenejen snížení nákladů na vědu, ale hlavně modernizaci výzkumu. Ze 123 současných ústavů jich zůstane asi jen 80 a během 2 let se sníží počet výzkumných pracovníků ze současných 49 000 možná až na polovinu. Představitelé Čínské akademie věd připouštějí, že změny mohou být "disruptivní", současné ekonomické podmínky jim však nedovolují jinou možnost.
Science 279, 649,1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší
Eva Bobůrková | 23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!
Halina Šimková | 20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony 
Jaroslav Petr | 12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Sledujte nás na sociálních sítích