Také Čínská akademie věd zeštíhlí?
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Podle prezidenta Čínské akademie věd Lu Yongxianga skončí doživotní jistoty vědců zaměstnaných v Čínské akademii věd. Od restrukturalizace si Čína slibujenejen snížení nákladů na vědu, ale hlavně modernizaci výzkumu. Ze 123 současných ústavů jich zůstane asi jen 80 a během 2 let se sníží počet výzkumných pracovníků ze současných 49 000 možná až na polovinu. Představitelé Čínské akademie věd připouštějí, že změny mohou být "disruptivní", současné ekonomické podmínky jim však nedovolují jinou možnost.
Science 279, 649,1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 
Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...