Také Čínská akademie věd zeštíhlí?
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Podle prezidenta Čínské akademie věd Lu Yongxianga skončí doživotní jistoty vědců zaměstnaných v Čínské akademii věd. Od restrukturalizace si Čína slibujenejen snížení nákladů na vědu, ale hlavně modernizaci výzkumu. Ze 123 současných ústavů jich zůstane asi jen 80 a během 2 let se sníží počet výzkumných pracovníků ze současných 49 000 možná až na polovinu. Představitelé Čínské akademie věd připouštějí, že změny mohou být "disruptivní", současné ekonomické podmínky jim však nedovolují jinou možnost.
Science 279, 649,1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...