Také Čínská akademie věd zeštíhlí?
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 233, 1998/4
Podle prezidenta Čínské akademie věd Lu Yongxianga skončí doživotní jistoty vědců zaměstnaných v Čínské akademii věd. Od restrukturalizace si Čína slibujenejen snížení nákladů na vědu, ale hlavně modernizaci výzkumu. Ze 123 současných ústavů jich zůstane asi jen 80 a během 2 let se sníží počet výzkumných pracovníků ze současných 49 000 možná až na polovinu. Představitelé Čínské akademie věd připouštějí, že změny mohou být "disruptivní", současné ekonomické podmínky jim však nedovolují jinou možnost.
Science 279, 649,1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Zhasněte světla!
Pavel Pecháček | 7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů
Jan Klimeš | 7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce 
Pavel Gabzdyl | 7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...
Sledujte nás na sociálních sítích