Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Plagiáty a matematika

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 234, 1998/4

Plagiáty jsou věčným tématem nejen v novinách. V Polsku již několik let probíhá aféra, která propukla v roce 1994. Tehdy dánský badatel Jan Fallingborg hledal v databázi Medline (to je americká počítačová služba, jež za poplatek vyhledává abstrakta v lékařské literatuře) články o působení selenu. Překvapilo ho, když dostal abstrakt své práce z roku 1989 a téměř přesnou kopii publikovanou roku 1992 čtyřmi polskými autory. Dánové se věcí začali zabývat a roku 1995 dospěli k závěru, že jde o plagiát. Svůj závěr však publikovali bez jmen.

Marek Wronski sbíral data pro svou knihu o vědeckých podvodech. V červnu loňského roku zahlédl v dánském bulletinu noticku "Dánská práce přeložena do polštiny. Čtyři polští vědci jsou vinni vědeckou nečestností". To upoutalo jeho pozornost. Nebylo velkým problémem zjistit jednoho z autorů, chemika Andrzeje Jendryczka, a zahájit další pátrání. Wronski objevil, že Jendryczko během 13 let publikoval 125 prací, 60 % z nich měly být "původní práce". Wronski sehnal kopie 90 prací a již v září shledal, že 20 z nich jsou plagiáty. Později nalezl dalších 9 plagiátů. To už celkem ani není zajímavé. Snad jen to, že Wronského zjištění vedou polské představitele vědeckého života po údobí určité benevolence k vytvoření státního výboru, který by se měl zabývat vyšetřováním podobných případů. (Pozn. red.: Viz také Vesmír 77, 65, 1998/2. Neměly by se tímto příkladem inspirovat i zdejší instituce?)

Jak to souvisí s matematikou? Viceprezident Al Gore přesvědčil National Library of Medicine, aby službu Medline otevřela bezplatně veřejnosti. Veřejná verze databáze - PubMed - je vybavena užitečnou funkcí "vyhledej obdobné články". Algoritmus pro tuto funkci vyvinul matematik John Wilbur.

Science 279, 473-474, 1998

Poznámky

Pozn.: Omlouvám se Markovi Wronskému za chybné psaní jeho jména v tištěné podobě článku, kde je chybně "Wroski" místo správného "Wronski". I.B.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...