Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Plagiáty a matematika

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 234, 1998/4

Plagiáty jsou věčným tématem nejen v novinách. V Polsku již několik let probíhá aféra, která propukla v roce 1994. Tehdy dánský badatel Jan Fallingborg hledal v databázi Medline (to je americká počítačová služba, jež za poplatek vyhledává abstrakta v lékařské literatuře) články o působení selenu. Překvapilo ho, když dostal abstrakt své práce z roku 1989 a téměř přesnou kopii publikovanou roku 1992 čtyřmi polskými autory. Dánové se věcí začali zabývat a roku 1995 dospěli k závěru, že jde o plagiát. Svůj závěr však publikovali bez jmen.

Marek Wronski sbíral data pro svou knihu o vědeckých podvodech. V červnu loňského roku zahlédl v dánském bulletinu noticku "Dánská práce přeložena do polštiny. Čtyři polští vědci jsou vinni vědeckou nečestností". To upoutalo jeho pozornost. Nebylo velkým problémem zjistit jednoho z autorů, chemika Andrzeje Jendryczka, a zahájit další pátrání. Wronski objevil, že Jendryczko během 13 let publikoval 125 prací, 60 % z nich měly být "původní práce". Wronski sehnal kopie 90 prací a již v září shledal, že 20 z nich jsou plagiáty. Později nalezl dalších 9 plagiátů. To už celkem ani není zajímavé. Snad jen to, že Wronského zjištění vedou polské představitele vědeckého života po údobí určité benevolence k vytvoření státního výboru, který by se měl zabývat vyšetřováním podobných případů. (Pozn. red.: Viz také Vesmír 77, 65, 1998/2. Neměly by se tímto příkladem inspirovat i zdejší instituce?)

Jak to souvisí s matematikou? Viceprezident Al Gore přesvědčil National Library of Medicine, aby službu Medline otevřela bezplatně veřejnosti. Veřejná verze databáze - PubMed - je vybavena užitečnou funkcí "vyhledej obdobné články". Algoritmus pro tuto funkci vyvinul matematik John Wilbur.

Science 279, 473-474, 1998

Poznámky

Pozn.: Omlouvám se Markovi Wronskému za chybné psaní jeho jména v tištěné podobě článku, kde je chybně "Wroski" místo správného "Wronski". I.B.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné