Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Plagiáty a matematika

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 234, 1998/4

Plagiáty jsou věčným tématem nejen v novinách. V Polsku již několik let probíhá aféra, která propukla v roce 1994. Tehdy dánský badatel Jan Fallingborg hledal v databázi Medline (to je americká počítačová služba, jež za poplatek vyhledává abstrakta v lékařské literatuře) články o působení selenu. Překvapilo ho, když dostal abstrakt své práce z roku 1989 a téměř přesnou kopii publikovanou roku 1992 čtyřmi polskými autory. Dánové se věcí začali zabývat a roku 1995 dospěli k závěru, že jde o plagiát. Svůj závěr však publikovali bez jmen.

Marek Wronski sbíral data pro svou knihu o vědeckých podvodech. V červnu loňského roku zahlédl v dánském bulletinu noticku "Dánská práce přeložena do polštiny. Čtyři polští vědci jsou vinni vědeckou nečestností". To upoutalo jeho pozornost. Nebylo velkým problémem zjistit jednoho z autorů, chemika Andrzeje Jendryczka, a zahájit další pátrání. Wronski objevil, že Jendryczko během 13 let publikoval 125 prací, 60 % z nich měly být "původní práce". Wronski sehnal kopie 90 prací a již v září shledal, že 20 z nich jsou plagiáty. Později nalezl dalších 9 plagiátů. To už celkem ani není zajímavé. Snad jen to, že Wronského zjištění vedou polské představitele vědeckého života po údobí určité benevolence k vytvoření státního výboru, který by se měl zabývat vyšetřováním podobných případů. (Pozn. red.: Viz také Vesmír 77, 65, 1998/2. Neměly by se tímto příkladem inspirovat i zdejší instituce?)

Jak to souvisí s matematikou? Viceprezident Al Gore přesvědčil National Library of Medicine, aby službu Medline otevřela bezplatně veřejnosti. Veřejná verze databáze - PubMed - je vybavena užitečnou funkcí "vyhledej obdobné články". Algoritmus pro tuto funkci vyvinul matematik John Wilbur.

Science 279, 473-474, 1998

Poznámky

Pozn.: Omlouvám se Markovi Wronskému za chybné psaní jeho jména v tištěné podobě článku, kde je chybně "Wroski" místo správného "Wronski". I.B.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné