O egoizmu všeho živého

Zdá se, že autor je fascinován dawkinsovskou reformací darwinizmu. Připisuje jí totiž zásadní změnu pohledu, nový jazyk, a dokonce ji přirovnává k „einsteinovskému obratu“ na poli fyziky.

V tomto duchu pak rozvíjí své představy a úvahy, vycházející zejména z povahy, funkce a předpokládaného významu tzv. „replikátorů“ pro možné koncepce genetických konfliktů u biologických organizmů a pro vývojovou biologii. Co je však horší, provádí i neopodstatněné extrapolace do oblasti etiky.

Autorovi nelze upřít žurnalistickou razanci, s níž v článku stupňuje tlak své argumentace na čtenářovu pozornost, a posléze i trpělivost. Obě však mají své meze. Autorův závěrečný bonmot: Jsou lidé sobečtí, jako já, vy, kdo to čtete, Albert Schweizer nebo Viktor Kožený, a jsou lidé ultrasobečtí, jako například Babinský [...] tyto meze zjevně překračuje a bohužel není v článku zdaleka osamocen.

Čtenář si snad může položit otázku, nejde-li tu již o první projevy autorem zvěstovaného „einsteinovského obratu“ v biologii. Ne, ten se ještě nekonal. Spíše půjde jen o české, poněkud prostořeké intelektuální „obtěžování“ (anglicky – harassment).

Veřejnost, jak u nás, tak i v zahraničí, často zaujímá stanoviska k vědecké práci a vědě jako celku i podle způsobu, jak jsou prezentovány. Je otázkou, zda článek „O egoizmu všeho živého“ bude z tohoto aspektu žádoucím přínosem, či pouze dokladem autorova egoizmu a jeho nemalých nároků na počet tiskových stran, neúměrný jejich vědeckému obsahu.