Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

LADISLAV KŘIVSKÝ: Já a moje panoptikum

Nakladatelství SKZ, Plzeňská 207, 74285 Vřesina 1997; 180 stran
 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 217, 1998/4

Nevelká knížka je odpovědí na přání jedné čtenářky Vesmíru, aby se vědci přidali k umělcům, politikům... a dali také nahlédnout do života těch, kteří se věnují vědě. V knížce jsou veselé příhody malé komunity astronomů na Ondřejovské hvězdárně (ale i mimo ni) z doby před třemi až pěti desetiletími, to jest z doby, kdy se vše plánovalo: od čistého ethylalkoholu (C2H5OH) po prezervativy. Naše hvězdárna plánovala oboje. Příhody o plánování těchto dvou artiklů, důležitých i pro vědce, v knížce chybějí. Pro zajímavost se o nich zmíním.

Ethylalkohol byl v oněch dobách k dostání jen na pupíček novorozeňat. Protože jsme byli svobodní, bez novorozeňat, plánovali jsme čistý ethylalkohol na „čištění osy“ našich optických přístrojů. Čistilo se kolektivně celou noc na svatého Silvestra. Když v osm hodin ráno vycházelo Slunce, musel pracovník sedět ve spektrohelioskopu a pozorovat. Kolega, který měl onoho 1. ledna službu, čistil celou noc, takže ráno před spektrohelioskopem zápolil s gravitací (odborně se říká „měl gravitační anomálie“) a rozpačitě obhlížel oblohu. Na pomoc přišli dva američtí astronomové, kteří v tu dobu na hvězdárně pracovali (a pomáhali čistit osy). Ti se navzájem podpírali a bez gravitačních anomálií šli kolegovi ochotně pomoct: Could we help you?... Yes, please, is that the Sun or the Moon? Po další poradě oba prohlásili: Sorry, we are foreigners here, we do not know.

Stejnou otázku položili kolemjdoucímu (kolemvrávorajícímu českému) kolegovi: Prosím tě, je to Slunce, nebo Měsíc? Novopečený doktor astronomie se díval správným směrem na vycházející Slunce a po chvíli se zeptal: Myslíš to vlevo, nebo to vpravo? Nemohu tvrdit, že autor knížky měl onoho 1. ledna službu (on sám si nevzpomíná, a proto příhodu nemohl zařadit), vím však, že jednou čistil osu tak horlivě, až si zlámal ruku.

Jiným plánovaným zbožím pro hvězdárnu byly prezervativy. Potřebovali jsme je pro studium meteorologického prachu. Drobné kuličky ze železa a niklu, které vznikají ablací meteorů ve výškách kolem 100 km, se usazují na dně moří. Odtud se vynášejí a studují. Moře v Ondřejově není, a tak se meteoritický prach lovil pomocí silných magnetů v rybnících. Na póly byly nataženy prezervativy a nachytaný prach se očistil od bahna a studoval pod mikroskopem. Velmi to usnadnilo sběr prachu. Potřebné značné množství Akademie koupila, jen sekretářka v plánovacím oddělení poznamenala: Sprosťáci jedni!

Při příležitosti stoletého výročí založení Ondřejovské hvězdárny vyšel ve Vesmíru fundovaný článek M. Kopeckého (Vesmír 76, 577, 1997). Jedna událost – lépe řečeno prvenství – je tam jen zmíněna: zřízení přijímací stanice v r. 1914. Pan profesor František Nušl o něm vyprávěl podrobnosti. Byla to první přijímací stanice u nás. Prof. Sýkora, bývalý astronom taškentské hvězdárny, denně navečer chodil do dřevěné boudy chytat na krystalku časové signály z pařížské časové služby. Z kaluže vedle boudy v tu dobu vylezl statný žabák a kvákal tak mohutným hlasem, že prof. Sýkora s sebou přivedl asistenta, který žabáka odháněl dlouhým klackem.

Vraťme se ke knížce L. Křivského. Přináší úsměv tam, kde se obvykle hovoří o nepředstavitelných vzdálenostech, o vesmírech neviditelných (gama, rentgenových, infračervených a rádiových), o teplotách mnoha miliard stupňů, o fantastických černých dírách, o kosmických katastrofách, o rození i zániku planetárních soustav, o zrodu i zániku celého vesmíru. Astronomie je vážné a často samotářeké povolání. Nemějte proto astronomům za zlé, že se rádi zasmějí. Chcete-li si s astronomy oddechnout, otevřete knihu Já a moje panoptikum.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Josip Kleczek

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., (*1923) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově se zabývá zejména sluneční aktivitou a protuberancemi. Přednášel astronomii na Karlově univerzitě, působil v astronomických ústavech i na univerzitách v zahraničí. Je autorem nebo spoluautorem řady astronomických monografií, slovníků ap. V edici Oko mu vyšla velmi úspěšná kniha Naše souhvězdí.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné