Kosmická kanonáda

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 234, 1998/4

Dopad fragmentů komety Shoemaker Levy 9 na Jupitera v roce 1994 oživil úvahy o dopadech asteroidů na Zemi. Nepřipadaly nám již tak eluzivní. Dnes na Zemi známe asi 150 impaktních struktur. Většina z nich je mladší než 200 milionů let. Nalezené impaktové struktury jsou zlomkem mnohem většího počtu, který je našemu zraku skryt anebo jehož stopy již zničila eroze, tektonické události ap. Země má mnohem menší gravitaci než Jupiter, a tak i pravděpodobnost obdobného setkání je nesrovnatelně nižší. Přesto však není vyloučeno. Pokud by na Zem dopadaly fragmenty jediného tělesa, krátery po nich by ležely v jedné linii. Problém však je, že kontinentální desky v geologickém čase putují. Skupina badatelů vytypovala 5 impaktových struktur přibližně stejného stáří, které se dnes nalézají ve Francii (Rochechouart), v Kanadě (Manicouagan a Saint Martin), na Ukrajině (Obolon') a v USA (Red Wing). Rekonstruovali jejich polohu v době vzniku, tj. před 214 miliony let (viz obrázek). Dosud se nepodařilo z geochemických údajů zjistit, zda zdrojem těchto impaktních struktur byla kometa anebo asteroid.

Nature, 392, 171-173, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné