Drozofila jako hodinový stroj

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 235, 1998/4

Záležitosti kolem vnitřních biologických rytmů patří mezi fyziologické procesy, které autonomně dirigují chod organizmů a ve skrytu se tiše vysmívají naší "svobodné" vůli (viz též Vesmír 73, 425, 1994/876, 454, 1997/8). Není proto divu, že výzkum molekulárních mechanizmů souvisejících s provozováním biologických hodin patří k žhavým tématům soudobé laboratorní vědy. Mezi nejnovější hity oboru patří i nedávný objev, k němuž dospěla skupina amerických molekulárních biologů. Tým pod vedením dr. Plautze sledoval expresi genu period, který je spoluodpovědný za cirkadiánní rytmy u transgenních octomilek. Tyto octomilky měly do promotoru zmíněného genu vloženou sekvenci bioluminiscentního proteinu (např. luciferázy). V důsledku toho se pak hezky pravidelně rozsvěcely a zhasínaly, ovšem na mnoha různých místech, včetně křídel a senzorických chloupků. Navíc byla jejich rytmicita ovlivnitelná změnami světelného režimu. Experimenty naznačily, že uvnitř octomilek existují nezávislé cirkadiánní oscilátory a je možné předpokládat, že i jednotlivé buňky v octomilkách mají své vlastní nezávislé "hodinové strojky". Že by Descartes něco tušil? (Science, 278, 1561 a 1632-1635, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné