Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

175 let Společnosti Národního muzea

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 237, 1998/4

Zakladatelé této organizace, původně nazývané Společnost vlasteneckého muzea v Čechách, se zhruba před sedmi generacemi (23. 12. 1822) rozhodli vybudovat muzeum, které by rozvíjelo poznání přírodního bohatství, flory, fauny a obyvatel Království českého v minulosti a současnosti, jakož i historii, kulturu a umění. Předsedou společnosti byl kdysi hrabě Kašpar Šternberk a jednatelem František Palacký.

Prostředky i sbírky byly získávány postupně. Výsledkem je dnešní Národní muzeum s unikátními sbírkami a s týmy odborníků specializovaných vědních oborů. Budova s kopulemi, sochami a fontánou, postavená v horní části Václavského náměstí podle plánů architekta Schulze, je s výjimkou Pantheonu od základů až po střechu vyplněna přírodninami, historickými dokumenty a knihami. Přesto je větší část sbírek v depozitářích mimo hlavní budovu a porůznu i mimo Prahu.

Společnost Národního muzea dává příležitost rozvíjet zájmovou činnost především neakademickým členům. Průkaz člena společnosti opravňuje k volnému vstupu do expozic. Jednotlivé sbory a sekce pořádají přednáškové cykly, poznávací autokarové exkurze a výstavy. Příkladem je akce mineralogické sekce - výstava nerostů, která se uskutečnila v pražském Edenu. Matice česká se zaměřila na rukopisné sbírky knihovny Národního muzea a připravila ve spolupráci s ostatními sekcemi a Lyrou Pragensis cyklus večerů věnovaných poznání české minulosti. Sdružení přátel Lužice pravidelně informuje o lužickosrbské kultuře, sekce dějin umění a historické archeologie Historického sboru upsořádala v Lapidáriu Národního muzea přednášky o instalaci Braunova sousoší Sv. Luitgardy, přeneseného z Karlova mostu. Aktivní jsou rovněž sekce přátel starověkých civilizací, antropologická a mamaliologická, které spolupracují s příslušnými odděleními Národního muzea.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Prokopec

Doc. RNDr. Miroslav Prokopec, DrSc., (1923) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Státním zdravotním ústavu a v Antropologickém ústavu PřF se zabývá výzkumy růstu a vývojem dětí i mládeže. V Austrálii studoval domorodce a jejich minulost a v USA život a dílo Dr. Aleše Hrdličky

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...