Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

175 let Společnosti Národního muzea

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 237, 1998/4

Zakladatelé této organizace, původně nazývané Společnost vlasteneckého muzea v Čechách, se zhruba před sedmi generacemi (23. 12. 1822) rozhodli vybudovat muzeum, které by rozvíjelo poznání přírodního bohatství, flory, fauny a obyvatel Království českého v minulosti a současnosti, jakož i historii, kulturu a umění. Předsedou společnosti byl kdysi hrabě Kašpar Šternberk a jednatelem František Palacký.

Prostředky i sbírky byly získávány postupně. Výsledkem je dnešní Národní muzeum s unikátními sbírkami a s týmy odborníků specializovaných vědních oborů. Budova s kopulemi, sochami a fontánou, postavená v horní části Václavského náměstí podle plánů architekta Schulze, je s výjimkou Pantheonu od základů až po střechu vyplněna přírodninami, historickými dokumenty a knihami. Přesto je větší část sbírek v depozitářích mimo hlavní budovu a porůznu i mimo Prahu.

Společnost Národního muzea dává příležitost rozvíjet zájmovou činnost především neakademickým členům. Průkaz člena společnosti opravňuje k volnému vstupu do expozic. Jednotlivé sbory a sekce pořádají přednáškové cykly, poznávací autokarové exkurze a výstavy. Příkladem je akce mineralogické sekce - výstava nerostů, která se uskutečnila v pražském Edenu. Matice česká se zaměřila na rukopisné sbírky knihovny Národního muzea a připravila ve spolupráci s ostatními sekcemi a Lyrou Pragensis cyklus večerů věnovaných poznání české minulosti. Sdružení přátel Lužice pravidelně informuje o lužickosrbské kultuře, sekce dějin umění a historické archeologie Historického sboru upsořádala v Lapidáriu Národního muzea přednášky o instalaci Braunova sousoší Sv. Luitgardy, přeneseného z Karlova mostu. Aktivní jsou rovněž sekce přátel starověkých civilizací, antropologická a mamaliologická, které spolupracují s příslušnými odděleními Národního muzea.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Prokopec

Doc. RNDr. Miroslav Prokopec, DrSc., (1923) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Státním zdravotním ústavu a v Antropologickém ústavu PřF se zabývá výzkumy růstu a vývojem dětí i mládeže. V Austrálii studoval domorodce a jejich minulost a v USA život a dílo Dr. Aleše Hrdličky

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné