Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Receptory tepelného záření u brouků

(Vesmír 77, 43, 1998/1)
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 173, 1998/3

Ve svém článku referuje P. Hošek o objevu receptorů tepelného záření u brouků (podle Nature 386, 773, 1997) jako o něčem zcela novém. Ve skutečnosti upozornil na schopnost krasce Melanophila acuminata reagovat na infračervené záření už E. F. Burke v roce 1919. O několik let později publikoval E. C. Van Dyke (1926) zprávu o hromadném náletu tohoto brouka na hořící sudy nafty v Kalifornii, přičemž nejbližší les, odkud mohli brouci přilétnout, byl vzdálený 80 km! P. Benoit (1965) uveřejnil zprávu o hromadném náletu M. acuminata na rok staré spáleniště v kanadské provincii Quebec. Tyto zprávy a další četná pozorování podnítily hlubší studium tohoto jevu v šedesátých a sedmdesátých letech. Zásadní anatomicko-morfologické práce zabývající se infrareceptory M. acuminata publikoval W. G. Evans (1964,1966,1973,1975). V těchto studiích byly detailně popsány a ilustrovány kyčelní infrareceptory tohoto druhu a změřena rovněž jejich spektrální senzitivita. V posledních z výše uvedených publikací byla také experimentálně měřena vzdálenost, při které brouci na lesní požáry reagují. Ta byla zjištěna s naprostu jistotou na 6 km a s velkou pravděpodobností na 60–100 mil! Evans rovněž uvádí i další druhy rodu Melanophila, u kterých byl pozorován stejný jev (severoamerické druhy M. cusputa, M. notata, M. ignicola a indický druh M. coriacea). Sám jsem pozoroval nálet jihoevropského druhu M. cuspidata na vypálený porost v Dalmácii v roce 1970. Konečně W. G. Evans a J. E. Kuster (1980) publikovali výsledky svých pokusů s orientací M. acuminata vzhledem k lesním požárům v závislosti na vzdálenosti, intenzitě a úhlu, ze kterého jsou brouci schopni požár zaregistrovat.

Jde bezesporu o velice zajímavý jev, který pomáhá některým druhům hmyzu obsadit čerstvě vzniklou niku, jež je ostatními druhy ignorována. Nakonec je nutno dodat, že M. acuminata, která žije i u nás, se v Evropě také vyskytuje především na čerstvých lesních spáleništích, kde dochází k přemnožení tohoto druhu. Vývoj druhu ovšem probíhá i pod kůrou živých, nepoškozených jehličnanů. V tomto případě však nikdy nebylo pozorováno jeho přemnožení.

Svatopluk Bílý

Děkuji za upřesnění poznatků ohledně termoreceptorů a doplnění zajímavých údajů o bionomii krasců rodu Melanophila. Rozpor zřejmě vznikl mým přílišným důrazem na novost poznatků a nevhodnou formulací v tomto smyslu. Měl jsem v úmyslu zdůraznit (v souladu s článkem v Nature) nová zjištění o fyziologii termorecepčních orgánů. I přes detailní popisy morfologie a anatomie v minulosti nebylo až donedávna známo, jak tepelné smyslové orgány krasců přesně fungují, tzn. jakým způsobem je „zachycen“ vnější podnět (v tomto případě teplo) a „přeměněn“ na signál nervové buňky. Tento proces je právě na celé věci nejzajímavější. Princip tepločivných orgánů krasců a hadů je odlišný, což dobře ukazuje na to, že stejný problém bývá v přírodě často řešen různou cestou.

Pavel Hošek

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Pavel Hošek

Svatopluk Bílý

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...