Aktuální číslo:

2023/6

Téma měsíce:

Signál a šum

Obálka čísla

Receptory tepelného záření u brouků

(Vesmír 77, 43, 1998/1)
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 173, 1998/3

Ve svém článku referuje P. Hošek o objevu receptorů tepelného záření u brouků (podle Nature 386, 773, 1997) jako o něčem zcela novém. Ve skutečnosti upozornil na schopnost krasce Melanophila acuminata reagovat na infračervené záření už E. F. Burke v roce 1919. O několik let později publikoval E. C. Van Dyke (1926) zprávu o hromadném náletu tohoto brouka na hořící sudy nafty v Kalifornii, přičemž nejbližší les, odkud mohli brouci přilétnout, byl vzdálený 80 km! P. Benoit (1965) uveřejnil zprávu o hromadném náletu M. acuminata na rok staré spáleniště v kanadské provincii Quebec. Tyto zprávy a další četná pozorování podnítily hlubší studium tohoto jevu v šedesátých a sedmdesátých letech. Zásadní anatomicko-morfologické práce zabývající se infrareceptory M. acuminata publikoval W. G. Evans (1964,1966,1973,1975). V těchto studiích byly detailně popsány a ilustrovány kyčelní infrareceptory tohoto druhu a změřena rovněž jejich spektrální senzitivita. V posledních z výše uvedených publikací byla také experimentálně měřena vzdálenost, při které brouci na lesní požáry reagují. Ta byla zjištěna s naprostu jistotou na 6 km a s velkou pravděpodobností na 60–100 mil! Evans rovněž uvádí i další druhy rodu Melanophila, u kterých byl pozorován stejný jev (severoamerické druhy M. cusputa, M. notata, M. ignicola a indický druh M. coriacea). Sám jsem pozoroval nálet jihoevropského druhu M. cuspidata na vypálený porost v Dalmácii v roce 1970. Konečně W. G. Evans a J. E. Kuster (1980) publikovali výsledky svých pokusů s orientací M. acuminata vzhledem k lesním požárům v závislosti na vzdálenosti, intenzitě a úhlu, ze kterého jsou brouci schopni požár zaregistrovat.

Jde bezesporu o velice zajímavý jev, který pomáhá některým druhům hmyzu obsadit čerstvě vzniklou niku, jež je ostatními druhy ignorována. Nakonec je nutno dodat, že M. acuminata, která žije i u nás, se v Evropě také vyskytuje především na čerstvých lesních spáleništích, kde dochází k přemnožení tohoto druhu. Vývoj druhu ovšem probíhá i pod kůrou živých, nepoškozených jehličnanů. V tomto případě však nikdy nebylo pozorováno jeho přemnožení.

Svatopluk Bílý

Děkuji za upřesnění poznatků ohledně termoreceptorů a doplnění zajímavých údajů o bionomii krasců rodu Melanophila. Rozpor zřejmě vznikl mým přílišným důrazem na novost poznatků a nevhodnou formulací v tomto smyslu. Měl jsem v úmyslu zdůraznit (v souladu s článkem v Nature) nová zjištění o fyziologii termorecepčních orgánů. I přes detailní popisy morfologie a anatomie v minulosti nebylo až donedávna známo, jak tepelné smyslové orgány krasců přesně fungují, tzn. jakým způsobem je „zachycen“ vnější podnět (v tomto případě teplo) a „přeměněn“ na signál nervové buňky. Tento proces je právě na celé věci nejzajímavější. Princip tepločivných orgánů krasců a hadů je odlišný, což dobře ukazuje na to, že stejný problém bývá v přírodě často řešen různou cestou.

Pavel Hošek

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Pavel Hošek

Svatopluk Bílý

Doporučujeme

Včely chodí do tanečních

Včely chodí do tanečních

Kateřina Bezányiová  |  29. 5. 2023
Dělnice včely medonosné (Apis mellifera) umějí svým kolegyním v úlu sdělit, kde se nachází zdroj potravy, za kterým by se měly jako rekrutky...
Signál a šum ve fyzice částic

Signál a šum ve fyzice částic

Tomáš Davídek  |  29. 5. 2023
Ve vědách je šum – na rozdíl od české státní hymny – nežádoucím jevem provázejícím každé měření. Není to však jediná obtíž, s níž se musí...
Zvuk a jeho kvality

Zvuk a jeho kvality uzamčeno

Většina z nás žije celý život obklopena zvukem. Někdy by se chtělo říci hlukem, ale je zřejmé, že některé zvuky jsou pro nás žádoucí, ba i...