Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Receptory tepelného záření u brouků

(Vesmír 77, 43, 1998/1)
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 173, 1998/3

Ve svém článku referuje P. Hošek o objevu receptorů tepelného záření u brouků (podle Nature 386, 773, 1997) jako o něčem zcela novém. Ve skutečnosti upozornil na schopnost krasce Melanophila acuminata reagovat na infračervené záření už E. F. Burke v roce 1919. O několik let později publikoval E. C. Van Dyke (1926) zprávu o hromadném náletu tohoto brouka na hořící sudy nafty v Kalifornii, přičemž nejbližší les, odkud mohli brouci přilétnout, byl vzdálený 80 km! P. Benoit (1965) uveřejnil zprávu o hromadném náletu M. acuminata na rok staré spáleniště v kanadské provincii Quebec. Tyto zprávy a další četná pozorování podnítily hlubší studium tohoto jevu v šedesátých a sedmdesátých letech. Zásadní anatomicko-morfologické práce zabývající se infrareceptory M. acuminata publikoval W. G. Evans (1964,1966,1973,1975). V těchto studiích byly detailně popsány a ilustrovány kyčelní infrareceptory tohoto druhu a změřena rovněž jejich spektrální senzitivita. V posledních z výše uvedených publikací byla také experimentálně měřena vzdálenost, při které brouci na lesní požáry reagují. Ta byla zjištěna s naprostu jistotou na 6 km a s velkou pravděpodobností na 60–100 mil! Evans rovněž uvádí i další druhy rodu Melanophila, u kterých byl pozorován stejný jev (severoamerické druhy M. cusputa, M. notata, M. ignicola a indický druh M. coriacea). Sám jsem pozoroval nálet jihoevropského druhu M. cuspidata na vypálený porost v Dalmácii v roce 1970. Konečně W. G. Evans a J. E. Kuster (1980) publikovali výsledky svých pokusů s orientací M. acuminata vzhledem k lesním požárům v závislosti na vzdálenosti, intenzitě a úhlu, ze kterého jsou brouci schopni požár zaregistrovat.

Jde bezesporu o velice zajímavý jev, který pomáhá některým druhům hmyzu obsadit čerstvě vzniklou niku, jež je ostatními druhy ignorována. Nakonec je nutno dodat, že M. acuminata, která žije i u nás, se v Evropě také vyskytuje především na čerstvých lesních spáleništích, kde dochází k přemnožení tohoto druhu. Vývoj druhu ovšem probíhá i pod kůrou živých, nepoškozených jehličnanů. V tomto případě však nikdy nebylo pozorováno jeho přemnožení.

Svatopluk Bílý

Děkuji za upřesnění poznatků ohledně termoreceptorů a doplnění zajímavých údajů o bionomii krasců rodu Melanophila. Rozpor zřejmě vznikl mým přílišným důrazem na novost poznatků a nevhodnou formulací v tomto smyslu. Měl jsem v úmyslu zdůraznit (v souladu s článkem v Nature) nová zjištění o fyziologii termorecepčních orgánů. I přes detailní popisy morfologie a anatomie v minulosti nebylo až donedávna známo, jak tepelné smyslové orgány krasců přesně fungují, tzn. jakým způsobem je „zachycen“ vnější podnět (v tomto případě teplo) a „přeměněn“ na signál nervové buňky. Tento proces je právě na celé věci nejzajímavější. Princip tepločivných orgánů krasců a hadů je odlišný, což dobře ukazuje na to, že stejný problém bývá v přírodě často řešen různou cestou.

Pavel Hošek

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Pavel Hošek

Svatopluk Bílý

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné