Radiová galaxie Centaurus A

Radiová galaxie Centaurus A je v mnoha směrech unikátním objektem. Jako optický objekt nese označení NGC 5128. Je to poměrně blízká galaxie. Nepatří sice k naší lokální skupině galaxií, ale leží celkem za humny, ve vzdálenosti asi 12 milionů světelných let. Pro pozorovatele ze střední Evropy je příliš daleko na jihu, na deklinaci –43 stupňů. Z Kalifornie je vidět večer nejlépe v červnu, kdy vystoupí asi 13 stupňů nad obzor. Je to vlastně poměrně velmi jasná galaxie 7. hvězdné velikosti, jenže její světlo je rozestřeno do dosti velkého kotoučku (o průměru nejméně 9″), takže není nijak nápadná. Na první pohled je to typická eliptická galaxie skoro kulového tvaru, ale dobrý amatérský dalekohled ukáže neuvěřitelnou věc: tato skoro kulová galaxie je uprostřed jakoby přetržená dosti širokým pásem mezihvězdného prachu, což je u eliptických galaxií věc naprosto nevídaná. Jsou to jakési obrovské kulové hvězdokupy, skládající se takřka výlučně z velmi starých hvězd, a malé stopy mezihvězdné hmoty se v nich najdou vzácně.

V případě téhle galaxie se ten podivný pruh tmavých mračen vysvětluje tím, že se galaxie srazila s menší spirální galaxií. Srážky galaxií nejsou vysloveně vzácné, ale je podivné, že by si to ta spirální galaxie namířila bokem přímo do středu eliptické galaxie. Myslím, že vysvětlení může být zcela jiné, a čtenář možná bude se mnou na konci článku souhlasit.

Při vzdálenosti kolem 12 milionů světelných let by ten 9″ kotouček odpovídal průměru galaxie asi 30 000 světelných let. Australský astronom Malin vynalezl způsob, jak fotograficky zachytit slabé plošné objekty, a jeho použití na NGC 5128 vedlo k překvapujícímu objevu, že tato galaxie je daleko větší: má rozměry nejméně 33″× 27″, což lineárně odpovídá asi 110 000 × 90 000 světelných let, ale náznaky ještě protaženějšího disku její podélný rozměr dále zvětšují, možná na 300 000 světelných let. Její protažení by ji řadilo do kategorie diskových galaxií bez spirálních ramen, které zpravidla označujeme S0, spíše než mezi eliptické galaxie.

Ještě zdaleka nejsme u konce s velkými rozměry. NGC 5128 je nebližší z tzv. radiových galaxií, to jest vysílá mnoho záření na radiových vlnách. Je to třetí nejsilnější rádiový zdroj, který ve vesmíru známe. Její radiové záření bylo objeveno už v počátcích radiové astronomie, r. 1948, a tehdy dostala označení Centaurus A. Pod tímto jménem je také lépe známa. Jestliže je opticky překvapivě veliká, pak na radiových vlnách je to pravý gigant, největší objekt na rádiovém nebi. Většina radiového záření totiž přichází ze dvou velikých laloků, umístěných symetricky vůči optické galaxii. Vnější okraje těch dvou laloků jsou od sebe na obloze vzdáleny přes 9 stupňů, což odpovídá lineární vzdálenosti nejméně 2 miliony světelných let!

Tyto laloky jsou vyplněny elektrony, vystřelovanými velkou rychlostí z jádra galaxie a zadržovanými magnetickým polem. A teď, když jsme u těch různých nej-, přijde to hlavní: zdrojem energie je nejmenší známý radiový zdroj ve vesmíru. Náznaky toho byly známy už delší dobu, protože tento objekt kolísá v jasnosti občas na časové škále jednoho dne. Nedávná simultánní pozorování sedmi radioteleskopy, rozloženými od Texasu po Havaj, stanovila průměr tohoto kulového jádra na pouhých 0,0005 obloukové vteřiny, což odpovídá pouze 10 světelným dnům. Pro srovnání: světlo proletí napříč naší planetární soustavou za 11 hodin, řekněme tedy za půl dne. Ten radiový zdroj je jen 20krát větší. Uvnitř této malé oblasti probíhá urychlování a kolimace relativistických elektronů, které jsou pak vyháněny daleko do prostoru. A ve středu radiového zdroje zřejmě sedí černá díra, jež obsahuje hmotu nejméně 10 až 100 milionů Sluncí. Radiový zdroj v centru NGC 5128 je nejkompaktnější známý objekt. Koncentrace hmoty je tu větší než u známých kvazarů nebo aktivních galaxií. (Astrophysical Journal Letters L93, Feb. 1, 1997)