Pylová analýza a vraždy

V paleogeografii je použití pylové analýzy běžné. Roku 1994, po objevu hromadného hrobu obsahujícího 32 obětí poblíž Magdeburku, pomohla určit roční období, kdy k vraždám došlo. Oblast Magdeburku byla do jara 1945 pod kontrolou gestapa, pak byla obsazena Rudou armádou. Identita obětí nebyla známa a byly vysloveny dvě hypotézy: a) oběti byly koncem 2. světové války zavražděny gestapem, b) oběti jsou sovětští vojáci zavraždění sovětskou tajnou policií po vzpouře v bývalé Německé demokratické republice 17. června 1953. Antropometrická data stejně jako DNA prokázala, že všechny oběti jsou mladí mužové; způsob, jak byli uloženi v hrobě, zase svědčil pro to, že byli zavražděni během velmi krátkého časového rozpětí. Přestože na některých zubech se vyskytovaly kazy, na žádném z nich nebyla známka ošetření, což v polovině 20. století v Evropě nebylo obvyklé.

Pylová analýza ukázala u obětí vysokou koncentraci vdechnutých pylových zrnek jitrocele. V Německu se v ovzduší vyskytuje nejvíce pylu jitrocele právě v červnu a v červenci. Všechny tyto okolnosti svědčí spíše pro hypotézu, že obětí se stali sovětští vojáci.

Nature 395, 449–450, 1998