Příprava léčiv v klonovaných krávách

Klonování – příprava geneticky shodných jedinců – se přirozeně děje při nepohlavním rozmnožování, známém u rostlin a bezobratlých živočichů. U savců lze například převést geneticky identická jádra (nejlépe obohacená vloženými vybranými geny), do skupiny vajíček zbavených vlastních jader (viz Vesmír 77, 567, 1998/10). Z nich se pak vyvine klon jedinců se shodnou genetickou výbavou a tím i stejným fenotypem. Podobně lze získat několik identických savčích jedinců rozdělením časného embrya na skupiny buněk, které jsou ještě schopné zajistit vývoj úplného, plně funkčního organizmu.

Klonování domácích zvířat, která by dávala mléko s obsahem terapeuticky využitelných látek (viz Vesmír 75, 276, 1996/5; 76, 256, 1997/5), je zatím ekonomicky nevýhodné. Dosud používaný způsob vpravení vybraného genu do oplozeného vajíčka injekcí poskytuje pouze 5–10 % transgenních organizmů. Dostatečně početné stádo by tak vzniklo až po několika generacích.

Společnosti Genzyme Transgenic Corp. a Advanced Cell Technology v USA se dohodly, že budou na přípravě léčiv v mléku transgenních krav spolupracovat. Genzyme má zkušenosti s tvorbu lidských proteinů v transgenních zvířatech a Advanced Cell s přípravou klonovaných zárodků krav včetně nové kultivace fibroblastů (pojivových buněk) z embrya. Jejich metoda spočívá v přenosu vybraného genu (DNA) do fibroblastů v kultuře, jejichž jádra jsou potom vložena do vajíček zbavených vlastního jádra. Tak vznikne klon vajíček odvozený od vybraného embrya, jež bylo geneticky založeno jako samice (donosí je náhradní „matky“). Obě firmy chtějí společně získat stádo vhodných krav v jedné generaci. Jako první protein chtějí v krávách připravovat lidský sérový albumin, který se dosud izoluje z krevního séra a je podáván pro udržení osmolarity krve. Jeho roční spotřeba je asi 440 t, jedna transgenní kráva ho může za rok nadojit až 80 kg. (Biotech. Lab. International 3, 1, 1998)