Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Termiti porušují smlouvy o výrobě a šíření chemických zbraní

 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 581, 1998/10

Klimatizované prostředí termitích hnízd poskytuje svým obyvatelům komfortní zázemí a zároveň je fyzicky ochraňuje proti mnohým nebezpečím vnějšího světa. Ne všichni termiti se však spoléhají pouze na tloušťku stěn svých hradů. Tchajwanský podzemní termit Coptotermes formosanus z čeledi Rhinotermidae používá při ochraně svých domovů nekonvenční zbraně. Směs jeho slin, exkrementů a rostlinného materiálu, z níž staví svá hnízda, totiž obsahuje poměrně velké množství naftalenu (od 50 do 215 g na 1 kg stavební směsi). Ten se neustále odpařuje a prostupuje celým ekosystémem termitiště. Naftalen je velmi účinná bojová látka. Ničí členovce, mikroby i různé cizopasníky a zároveň odpuzuje ptáky a savce. Termiti ocení zejména působení naftalenu proti patogenním houbám a dalším mikroorganizmům, které často decimují jejich řady, proti hlísticím a proti mravencům druhu Solenopsis invicta, kteří jsou jedním z hlavních termitích predátorů. Termiti sami jsou samozřejmě vůči naftalenu odolní, ani koncentrace, při kterých jsou mravenci již zcela paralyzováni, nemají na termity žádný viditelný vliv. Navíc se ukazuje, že funkce naftalenu v termitišti nebude omezena jen na chemickou obranu, ale zřejmě hraje roli i v etologii termitích kast.

Dosud byl naftalen v přírodě nalezen pouze v petroleji, uhlí a při nedokonalém spalování organické hmoty. Dále byla tato látka zjištěna v květech šácholanů (Magnolia spp.) a v pachových žlázách na čele samců jelence viržinského (Odocoileus virginianus). Objev naftalenu v termitišti je tedy vcelku unikátní záležitostí. Mechanizmus, jak termiti naftalen produkují, a podstata jejich tolerance vůči němu však dosud zůstávají tajemstvím. (Nature 392, 558, 1998)

Potrava všekazů


Všekazi se živí dřevem. Trávení celulózy, která patří k látkám nejméně stravitelným, jim umožňují symbiotičtí prvoci - bičíkovci z čeledí Trichonymphidae, Hypermastigidae, Joeniidae. Bičíkovci sice všekazům v trávení celulózy pomáhají, ale přesto mnoho pozřeného materiálu odchází s výkaly z těla nestráveno. Všekazi výkaly opět požírají a tak si vzájemně předávají symbiotické prvoky. Někteří autoři tento jev označují jako sociální ruminaci či sociální přežvykování. Potrava je u všekazů trojího druhu:

  • potrava stomodeální je vydávená potrava s bičíkovci, jíž jsou krmeni např. vojáci, kteří se sami živit nedovedou;

  • potrava proktodeální je nejběžnější potrava v termitišti a je to požírání výkalů, které se donekonečna opakuje;

  • potravou slinnou krmí dělnice královský pár a mladé nymfy. Královna v době dospělosti již postrádá střevní symbionty a je krmena výhradně produkty slinných žláz dělnic.

/podle J. Obenbergera/

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...