Nové organely prvoků
| 5. 10. 1998 | Vesmír 77, 596, 1998/10
K prvokům kmene Apikomplexa patří mnoho významných parazitů člověka (např. druhy rodu Plasmodium působící malárii, Toxoplasma gondi, původce toxoplazmózy, Cryptosporidium žijící v některých epitelech ap. Z těchto důvodů jde o pečlivě zkoumané organizmy. Proto také docela překvapí, že se u nich podařilo objevit dosud neznámý typ organely. Podobá se plastidům zelených řas a rostlin a zdá se, že má i obdobnou biosyntetickou funkci. Z toho vyplývá, že k přípravě nových léčiv by v budoucnu mohly být využity i znalosti biochemických pochodů probíhajících v rostlinných organelách. (Nature 393, 801, 1998)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [172,2 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.