Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Iridium versus radioastronomie

 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 595, 1998/10

Startem rakety Delta 2 byla letos v červenci dokončena výstavba systému Iridium, první globální soustavy telekomunikačních družic na nízkých drahách (LEO) určených pro mobilní telefony. Zkušební provoz byl zahájen v září.

Tato technická novinka však má svou stinnou stránku. Družice Iridium vysílají na frekvencích v pásmu 1621,25 až 1626,50 MHz, což je velice blízko intervalu 1610,6 až 1613,8 MHz, který byl mezinárodními dohodami rezervován pro radioastronomii, neboť v této oblasti září významný mezihvězdný radikál hydroxyl. Radioastronomové se oprávněně obávali, že provoz systému 66 družic Iridium bude jejich pozorování rušit – intenzita signálů přijímaných z hlubokého vesmíru je totiž řádově milionkrát nižší než vysílání těchto telekomunikačních satelitů.

V srpnu bylo dosaženo dohody mezi Evropskou vědeckou nadací ESF (European Science Foundation), zastupující zájmy astronomů, a společností Iridium. Ta se zavázala, že od 1. ledna 2006 systém přejde na jiné frekvenční pásmo, což zaručí nerušená radioastronomická pozorování. Kromě toho společnost bude spolu s astronomy hledat technické řešení, jak rušení od 1. března 1999 omezit na minimum.

Rádiové rušení však není jediným problémem, který astronomy znepokojuje. Již krátce po vypuštění prvních satelitů typu Iridium si amatéři pozorující družice všimli velmi intenzivních záblesků, dosahujících jasu srovnatelného s Měsícem v úplňku. Příčinou jsou odrazy slunečních paprsků od vyleštěných povrchů tří plošných antén orientovaných proti Zemi. Záblesky, byť předvídatelné (samozřejmě u těch družic, které jsou v pořádku), mohou nejen rušit optická astronomická pozorování, ale dokonce poškodit nebo i zničit citlivější detektory (např. typu CCD).

Astronomové, kteří po léta prchali před vlivy civilizace do odlehlých oblastí zeměkoule, už nemají kam jít.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné