Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Iridium versus radioastronomie

 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 595, 1998/10

Startem rakety Delta 2 byla letos v červenci dokončena výstavba systému Iridium, první globální soustavy telekomunikačních družic na nízkých drahách (LEO) určených pro mobilní telefony. Zkušební provoz byl zahájen v září.

Tato technická novinka však má svou stinnou stránku. Družice Iridium vysílají na frekvencích v pásmu 1621,25 až 1626,50 MHz, což je velice blízko intervalu 1610,6 až 1613,8 MHz, který byl mezinárodními dohodami rezervován pro radioastronomii, neboť v této oblasti září významný mezihvězdný radikál hydroxyl. Radioastronomové se oprávněně obávali, že provoz systému 66 družic Iridium bude jejich pozorování rušit – intenzita signálů přijímaných z hlubokého vesmíru je totiž řádově milionkrát nižší než vysílání těchto telekomunikačních satelitů.

V srpnu bylo dosaženo dohody mezi Evropskou vědeckou nadací ESF (European Science Foundation), zastupující zájmy astronomů, a společností Iridium. Ta se zavázala, že od 1. ledna 2006 systém přejde na jiné frekvenční pásmo, což zaručí nerušená radioastronomická pozorování. Kromě toho společnost bude spolu s astronomy hledat technické řešení, jak rušení od 1. března 1999 omezit na minimum.

Rádiové rušení však není jediným problémem, který astronomy znepokojuje. Již krátce po vypuštění prvních satelitů typu Iridium si amatéři pozorující družice všimli velmi intenzivních záblesků, dosahujících jasu srovnatelného s Měsícem v úplňku. Příčinou jsou odrazy slunečních paprsků od vyleštěných povrchů tří plošných antén orientovaných proti Zemi. Záblesky, byť předvídatelné (samozřejmě u těch družic, které jsou v pořádku), mohou nejen rušit optická astronomická pozorování, ale dokonce poškodit nebo i zničit citlivější detektory (např. typu CCD).

Astronomové, kteří po léta prchali před vlivy civilizace do odlehlých oblastí zeměkoule, už nemají kam jít.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné