Ze starších ročníků Vesmíru

Mléčné lázně. Jak známo, užíval svak Napoleonův, Jérome, král vestfalský k lázním svým jemného vína, které pak bylo po levných lahvích rozprodáno. Podobně naloženo prý s oním mlékem, kterého se nyní po nové výstřední modě – v Novém Yorku k lázním užívá. Jedna koupel stojí 25 dollarů. [...] Před několika lety bylo možno u jistého petrohradského mlékaře dostati „neobyčejně levné venkovské mléko“, které šlo čile na odbyt. Posléze bylo odhaleno, že toto laciné mléko pocházelo od služebnictva jisté herečky, která se co den ráno koupala v čerstvém mléce, aby zachovala tělo své svěžím.

Vesmír 15. ledna 1898, str. 95

Vliv jízdy na kole na zrak. Ve své pařížské thése, uveřejněné r. 1897, Mirovič doporučuje těm, kdož se chtějí sportu tomu oddati, aby dříve dali zkoušeti zrak svůj. Při zánětech očních není radno jezditi na kole. Kdo špatně vidí následkem odchylky refrakce, musí nositi přiměřené brýle. Zvláště krátkozrací jsou vystaveni na kole rozmanitému nebezpečí. Autor doporučuje vymývat před jízdou a po ní oko slabým roztokem kyseliny borové (2 %).

Vesmír 1. ledna 1898, str. 71

Podivuhodný případ otravy sděluje dr. Fisch, missijní lékař na Zlatém Pobřeží: Dva negři onemocněli prudkými příznaky otravy, poživše „léku“, který sami si připravili. Starší také brzy zemřel, nenabyv již vědomí, mladší se však opět zotavil po několika dnech i bylo možno celou otravu u něho pozorovati a případ prozkoumati. Ku přípravě „účinné mediciny“ užito kůry z rozmanitých stromů, kterou negři zhusta při bezvýznamných chorobách bez nepříjemných následkův užívají. Mezi těmito rostlinami byl však – ochmet – Loranthus, evropskému jmelí příbuzná rostlina cizopasná. Hostitelem exempláře ku přípravě léku užitého byla však na neštěstí Datura grandiflora (durman) a běželo tudíž v tomto případě o otravu daturinem, ačkoliv durmanu ku přípravě léku vůbec upotřebeno nebylo. Jedovaté součásti hostitele přešly na cizopasníka.

Vesmír 1. ledna 1898, str. 70

Jaké látky kolotají v prostoru světovém mimo zemi, okázal pád meteoritů v Madridu dne 10. února 1896. Povětroně tam nalezené skládají se z olivinu, augitu, maskelynitu, niklového železa, chromitu a troilitu. Jest velmi zajímavo, že nebyl v povětroních dosud nalezen žádný prvek, jenž by nebyl na zemi znám.

Vesmír 15. ledna 1898, str. 96

Chytati zvířata pomocí strachu. Jest každému dobře známo, kterak působí strach na člověka, že zůstává všecek strnulý. Je tudíž zcela pochopitelno, že i zvířata podobnými dojmy strachu bývají omráčena, jak o tom skutečně dosti máme dokladů. [...] Skandinávský přírodozpytec vyprávěl nedávno o zvláštním, již po staletí v severovýchodním Islandu užívaném způsobu, kterak lze chytati labutě pomocí strachu: Na podzim, když úplně vypelichaly, labutě v malých hejnech opouštějí vnitrozemí, aby se dostaly ke břehu. Obyvatelé pobřeží se svými psy přichystali se již k jejich přijetí, a když labutě se přibližují, lidé i čtvernožci počnou tak hřmotiti, jak jen možno, jedni že křičí a kameny o prkna tlukou, jiní že štěkají – každý po svém způsobu – aby vyvodili pekelný hluk. Hřmot ten účinkuje na mladé labutě tou měrou, že poděšeny, pomateny, aniž vědí kam chtějí, a bez pochyby strachem téměř omráčeny, padají na zemi.

Vesmír 15. ledna 1898, str. 95