Sestry odlišných příjmení

Jakkoli cizinci zpravidla oceňují snadnější orientaci v českých příjmeních díky přechylování, pro přistěhovalce je hrozné, že se jim u nás může narodit dcera, která se bude jmenovat jinak než její matka nebo starší sestry. Nominativ příjmení považují za nedotknutelný a přechýlení jména jejich dcery jim připadá urážlivé. Argumentují, že jinde ve světě nesmí být právo člověka na osobní jméno porušováno, například v úředním styku si nikdo (teoreticky) nesmí dovolit ani zkomolení výslovnosti (Slovo a slovesnost 58, 185, 1997/3). Podobně si stěžují i Češky, které v České republice uzavřely sňatek s cizincem a mají tedy příjmení úředně přechýlené. Odstěhují-li se po sňatku do ciziny, čekají je tam různé problémy s rodinnými bankovními účty, s používáním společné platební karty a v dalších administrativních záležitostech (mimo naši republiku se totiž jmenují „jinak“ než manžel).