Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Z odborných časopisů

 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 533, 1997/9

Stáří impaktu Popigaj

Sibiřská struktura Popigaj je pravděpodobně pátým největším kráterem na Zemi, který má na svědomí dopad vesmírného tělesa. Kdy k impaktu došlo? Skupina geologů z Kanady a Ruska analyzovala několik vzorků horniny, která byla impaktem přetavena, a došla k stáří 35,7 ± 0,2 milionu let. Toto číslo nás fascinuje tím, že je nanejvýše s rozdílem pár set tisíc let shodné s jiným velkým impaktem na západním pobřeží Severní Ameriky – Chesepeake Bay. Stáří tohoto impaktu o průměru 85 km bylo určeno před několika lety na 35,2 až 35,5 milionu let, z hlediska přesnoti měření to jsou identická čísla.

V této souvislosti je pozoruhodné, že na hranici epoch eocénu a oligocénu se odehrálo další masové vymírání druhů (dinosauři vymřeli před 65 miliony let). Lze z toho vyvozovat, že frekvence impaktů této velikosti je řádu 10 milionů let? Jakou roli hrály impakty ve vývoji Země, v epizodách vymírání druhů a změn klimatu?

Nature 388, 331–332, 365–368, 1997


Únava, alkohol a pokles výkonnosti

Pokus, v němž byla jedna skupina lidí držena v bdělém stavu po 28 hodin a druhá konzumovala každou půlhodinu 10–15 g alkoholu až do okamžiku, kdy hladina alkoholu v krvi dosáhla 1 ‰, přinesl pozoruhodné výsledky. U obou skupin byla v půlhodinových intervalech měřena kognitivní psychomotorická výkonnost.

Vyhodnocení experimentu svědčí o tom, že hladina alkoholu 1 ‰ snižuje výkonnost o 11,6 %. Po 10 hodinách bdělosti každá další hodina setrvání v bdělém stavu ubírá stejnou výkonnost jako růst hladiny alkoholu v krvi o 0,4 ‰. Autoři mj. tvrdí, že vliv prodlouženého bdění na výkonnost bývá podceňován.

Nature 388, 235, 1997


Latexové rukavice nejsou dostatečnou ochranou proti jedům

Za toto zjištění zaplatila Karen Wetterhahn, mezinárodně uznávaná badatelka, která studovala účinky těžkých kovů na živé organizmy, životem. Napodzim roku 1996 si při měření spektra potřísnila ochranné rukavice několika kapkami dimethylhydrargyria (dimethylrtuti), bezbarvého vysoce těkavého neurotoxinu, který je 3,2krát hustší než voda. Patrně se okamžitě absorboval. Velice pečlivá Wetterhahnová tuto nehodu nebrala vážně. Letos však koncem ledna začala pociťovat potíže s rovnováhou, řečí, viděním a slyšením. Diagnóza řekla: otrava rtutí, koncentrace v krvi překročila 80násobně práh toxicity. Tři týdny nato upadla badatelka do kómatu, 7. června t.r. zemřela. Podle šéfa laboratoře Johna Winna nikdo netušil, že běžnými, na jedno použití určenými latexovými rukavicemi pronikne dimethyl rtuti za méně než 15 vteřin. Doporučuje se tedy při práci s vysoce toxickými chemikáliemi používat dvojí rukavice, z nichž jedny by měly být laminované.

Science 276, 1797, 1997


Eugene M. Shoemaker (1928–1997)

V pátek 18. července tragicky zahynul ve věku 69 let při automobilové nehodě poblíže Alice Springs v Austrálii známý americký geolog a planetolog Eugene Merle Shoemaker.

Celosvětovou popularitu mu přinesla kometa, kterou objevil spolu se svou manželkou Carolyn a kolegou Davidem Levym. Toto těleso, pojmenované Shoemaker-Levy 9, při blízkém průletu kolem planety Jupiter roztrhaly její slapové síly na větší počet úlomků, které po dalším oběhu kolem Slunce skončily svoji pouť v Jupiterově atmosféře. Tato dramatická vesmírná katastrofa se stala předmětem studia nejen pozemských, ale také kosmických observatoří.

Astronomie však nebyla jeho jediným polem působnosti. Vzděláním geolog uskutečnil v rámci své doktorandské práce na Stanfordově univerzitě (1956) podrobný průzkum velkého Barringerova meteorického kráteru v Arizoně. Zjištěné poznatky pak aplikoval i na krátery na Měsíci a dalších planetách. Výsledky jeho studia umožnily přesnější datování jednotlivých geologických útvarů na povrchu našeho věčného souputníka.

Byl také spoluobjevitelem minerálu coesitu (1960), který vzniká při extrémních tlacích a který je považován za indikátor impaktního původu geologických formací na Zemi.

Shoemaker se podílel prakticky na celém americkém programu výzkumu Měsíce, počínaje sondami Ranger, které nám přinesly první detailní snímky měsíčního povrchu, přes dokonalejší sondy Surveyor, které provedly první chemické rozbory, až po přistání prvních pozemšťanů na Měsíci v rámci projektu Apollo. Již v jeho samém počátku, v roce 1961, vytvořil oddělení astrogeologie při ústředí U. S. Geological Survey (USGS) ve Flagstaffu v Arizoně, které po dobu pěti let sám řídil. Pak se této funkce vzdal, aby se mohl přímo účastnit výcviku amerických astronautů pro roli geologů na měsíčním povrchu.

V roce 1973 se zasloužil o zahájení Palomarské přehlídky planetek křížících dráhu Země. Už tehdy upozorňoval na potenciální nebezpečnost těchto objektů pro pozemský život. Byl také jedním z prvních zastánců teorie vyhynutí řady živočišných druhů následkem dopadu asteroidu nebo jádra komety na Zemi před 65 miliony let. V roce 1994 ho požádal americký Národní úřad pro letectví a kosmický prostor (NASA), aby vedl pracovní skupinu pro průzkum těchto objektů, prolétajících v blízkosti Země.

Shoemaker byl jedním ze zakladatelů moderní planetární geologie, disciplíny, která je dnes díky sondě Mars Pathfinder středem zájmu i laické veřejnosti.

I po odchodu do důchodu v roce 1993 pokračoval ve výzkumné činnosti, především na Lovellově observatoři jako „lovec“ asteroidů. Spolu s manželkou jich objevili přes 800.

Byl také vědeckým vedoucím programu sondy Clementine, zatím poslední americké sondy k Měsíci. Je trpkou ironií osudu, že zahynul při expedici za impaktními krátery do nitra Austrálie, kterou se svou ženou každoročně podnikal již od roku 1981.

Za svoji vědeckou činnost byl r. 1980 zvolen členem americké Národní akademie věd (NAS) a o dvanáct let později vyznamenán Medailí za zásluhy o vědu, udělovanou americkým prezidentem.

Antonín Vítek


Neutrinový detektor SAGE

je ohrožen snahou ruské vlády zkonfiskovat 60 tun ultračistého galia. Tím by byl zlikvidován neutrinový teleskop baksanské observatoře a také jeden z největších společných výzkumných projektů amerických a ruských vědců. První vládní příkaz přišel v únoru a ministerstvo paliv odmítlo sdělit, k čemu má být galium použito. Vladimír Gavrin, vedoucí baksanské laboratoře, říká: „Mohu se jen dohadovat, že vláda chce galium prodat. Jeho minimální cena na trhu je 200 $ za kilogram.“ Vědci odmítli galium vydat. Prohlásili, že se raději v dole upálí. Okamžitě informovali místopředsedu vlády a ministra pro vědu Vladimíra Fortova. Ten příkaz zrušil, avšak již 14. března 1. místopředseda vlády Bolšakov vydal příkaz nový. Bolšakov sice později svůj vládní post ztratil, nebezpečí však trvá, neboť ministerstvo paliv od svého úmyslu neustoupilo.

Science 276, 193, 1997


Omezení počtu grantů

na jednoho hlavního řešitele nanejvýše na dva by v americké grantové agentuře NIH umožnilo udělit zhruba 3000 grantů mladým badatelům, aniž by se měnil její rozpočet. Tyto úvahy vyvolalo šetření, které ukázalo, že mnozí „sběratelé grantů“ mají sedm i více grantů (jeden rekordman jich měl dokonce 12). V této souvislosti bylo rovněž zajímavé, že nobelisté získali cenu za práce, které udělali v době, kdy nebyli mnohonásobní nositelé grantů. Ještě zajímavěji vyznívá porovnání počtu grantů u 10 nejvíce citovaných autorů v molekulární biologii – v průměru byli nositeli 2,1 grantu. Ukazuje to, že vyšší finacování vede k méně zajímavým výsledkům?

Jaké důsledky by v USA mělo omezení počtu grantů? Velké laboratoře by se zmenšily, více mladých badatelů by se stalo nezávislými hlavními řešiteli s možností produkovat klíčové myšlenky, které určují budoucí vývoj vědy. Inu, je mnoho cest, jak řídit finacování vědy, a žádný není imunní vůči možnosti zneužití či omylu.

Nature 388, 222, 1997


Internet: kdo zaplatí náklady na mezikontinetální linky?

Roku 1995 skupina G7 schválila iniciativu viceprezidenta USA AL Gora vyvinout celosvětovou informační infrastrukturu. Tehdy byla vytvořena také pracovní skupina Global Interconnection of Broadband Networks (GIBN). Na svém setkání v lednu t.r. v Tokiu toto reprezentativní těleso expertů potvrdilo nutnost vytvořit infrastrukturu mj. i pro vědu a vzdělávání, ale s výhradou, že je nutno nalézt uspokojivý systém financování. Model vypracovaný francouzskou organizací Renater předpokládá, že by se Spojené státy a Evropa dělily zhruba rovným dílem. To se však nelíbí Američanům, kteří si představují tak 10% podíl. V příštích letech má jít o částku asi 50 milionů dolarů ročně. Diskuse bude pokračovat na říjnovém zasedání GIBN.

Dalším sporným bodem jsou otázky šifrování. Spojené státy dosud uplatňují zákaz vývozu pokročilých šifrovacích metod. Jak prohlásil sekretář ministerstva obchodu W. Dalley: Chápu, že šifrování je zapotřebí, aby se zabránilo úniku informací při elektronickém přenosu např. čísla kreditní karty či citlivých dokumentů, jakými jsou smlouvy. Povolená technika by však neměla umožňovat teroristům a kriminálníkům skrýt své aktivity před zákonem.

Nature 388, 217, 1997


Arecibo v nových šatech

Astronomové jsou nedočkaví na nová data z vylepšeného největšího světového z 305metrového radioteleskopu umístěného ve vulkánu Arecibo. Jeho citlivost byla zvýšena asi 3krát, horní rozsah se zvýšil z 3 GHz na 10 GHz. Navíc dostal nový radar o výkonu 1MW, který umožní např. určovat i tvar asteroidů či Saturnových prstenců.

Vylepšování parametrů teleskopu se neobešlo bez obtíží: mělo trvat 20 měsíců, protáhlo se o několik let, náklady přesáhly o 7 milionů dolarů plán.

Science 276, 1785, 1997


Věda v 21. století

Představme si nové století, plné příslibů, formované vědou, jež utvářela technika a jehož motorem jsou znalosti. Pustili jsme se do nejodvážnějších výzkumů, do odhalování tajemství našeho vnitřního světa a do plánování nových způsobů, jak přemoci nemoce. Nemáme a nemusíme se zdráhat bádat na hranicích vědy. Uvažujeme-li však, jak využít plodů objevu, nesmíme se vzdát osobního zájmu o lidské hodnoty, o dobro společnosti; nemíme se vzdát základního citu pro dobré a zlé.

Věda se často rozvíjí rychleji než naše schopnost rozumět jejím důsledkům a ponechává za sebou labyrint morálních a etických otázek. Internet může být buď novým místem, kde se lidé setkávají, korzem, anebo novou babylonskou věží. Stejný počítač, který nám umožní sáhnout do Kongresové knihovny, mohou používat i šiřitelé nenávisti k distribuci návodů na bomby. Stejné poznání, které vyvíjí nové léky zachraňující život, může být užito k výrobě jedů pro masové vraždění.

Věda nemá svou vlastní duši. To určení, zda bude užívána pro dobro či zlo, je až na nás. Společně musíme rozhodnout, jak použít etické a morální principy na oslňující nové objevy vědy. Existují čtyři vodítka.

  • Věda a její dobrodiní musí směřovat ke zlepšení života všech Američanů nikoli jen hrstky privilegovaných. Její možnosti a užitek musí být přístupné pro všechny. Věda nesmí vytvořit novou hranici mezi majetnými a nemajetnými, mezi těmi, kteří mají a kteří nemají prostředky a vědomosti na to, aby zvládli a použili techniku.
  • Školák v 21. století, který nebude napojen na Internet, nebo student, který nebude mít přístup k počítači, bude jako v 19. století dítě bez učebnic. Proto zaručíme, že každé dítě v každé škole - bez ohledu na to, zda bohaté či chudé - bude mít přístup ke stejné technice, tím, že do roku 2000 každou třídu, každou knihovnu připojíme na Internet.

    Věda musí vždy respektovat důstojnost každého Američana. Nesmíme nikdy dovolit, aby se naši občané stali nedobrovolnými morčaty ve vědeckých experimentech, které by jim přinášely riziko bez jejich souhlasu a plné informovanosti.

  • Žádný z našich objevů by neměl být užíván k označování a diskriminování jakýchkoli skupin a individuí. Vědci odhalují s fantastickou rychlostí tajemství genetického kódu. Genetické testování má možnost určit skryté zděděné tendence k onemocnění a podnítit včasný zásah. Ale tato informace může být rovněž používána pojišťovnami a jinými společnostmi k diskriminaci a k ocejchování lidí.
  • Technika by neměla zasahovat do soukromí a autonomie svobodných občanů by měla být ve svobodné společnosti zaručena. Právo na soukromí je jedna z našich nejopatrovanějších svobod. Tak jak se společnost stává složitější a lidé se stávají v každém směru stále provázanějšími, musíme usilovněji dbát o respektování soukromí, důstojnosti a autonomie každého jedince. Jak Internet dospívá k tomu, že se dotýká každého obchodu a každé domácnosti, jsme postaveni před ohrožující vyhlídku, že soukromé informace a dokonce zdravotní záznamy by mohly být k dispozici celému světu. Tváří v  tvář této nové technické realitě musíme vyvinout novou ochranu soukromí.
  • Vždycky musíme mít na paměti, že věda není Bůh. Naše nejhlubší pravdy zůstávají mimo království vědy. Musíme sladit svoji euforii nad současnými úspěchy v klonování zvířat se střízlivým uvážením našich nejopatrovanějších konceptů lidství a víry. Podle mého názoru je každý lidský život jedinečný, zrozený ze zázraku, který přesahuje laboratorní vědu. Jsem přesvědčen, že bychom měli odolat pokušení duplikovat sami sebe. Je to však rozhodnutí, které žádný prezident nemůže učinit sám. Žádný prezident nemůže rozumět všem jeho důsledkům.
  • Jestliže se rychle začneme držet těchto principů, můžeme z tohoto období změn učinit oslnivou příležitost pro všechny Američany. Věda může sloužit hodnotám a zájmům všech Američanů; ale jen tehdy, budou-li všichni Američané mít šanci se na vědě podílet.

    prezident Bill Clinton

    /Ze Science 276, 1951, 1997 přeložil Ivan Boháček/

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
    RUBRIKA: Aktuality

    O autorovi

    redakce

    * *

    Doporučujeme

    Přemýšlej, než začneš kreslit

    Přemýšlej, než začneš kreslit

    Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
    Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
    Tajemná „Boží země“ Punt

    Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

    Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
    Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
    Hmyz jako dokonalý létací stroj

    Hmyz jako dokonalý létací stroj

    Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
    Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

    Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

    Tištěná i elektronická
    verze časopisu
    Digitální archiv
    od roku 1994
    Speciální nabídka
    pro školy a studenty

     

    Objednat předplatné