České feministky neumějí psát
| 5. 9. 1997 | Vesmír 76, 535, 1997/9
Z rozboru českých feministických textů vyplývá, že ač feministky podle svých tvrzení v obecné rovině usilují o spolupráci a harmonii mezi lidmi bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, v konkrétních případech přistupují k mužům docela jinak než k ženám – u mužů zdůrazňují jejich negativní rysy, kdežto u žen pozitivní. Těmito jazykovými prostředky se pomyslná hranice mezi muži a ženami spíš prohlubuje než stírá. Feministický text bývá zhusta vystavěn tak, že sice pobaví, ale těžko může získat nové stoupenkyně. Je prý možné, že v Čechách je o feministické hnutí malý zájem proto, že texty, jimiž feministky oslovují veřejnost, jsou špatně vystavěny. (Naše řeč 80, 19, 1997/1)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Hvězdy, které se červenají
Soňa Ehlerová | 2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života
Jan Turek | 2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat 
Jaroslav Petr | 2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.