České feministky neumějí psát
| 5. 9. 1997Z rozboru českých feministických textů vyplývá, že ač feministky podle svých tvrzení v obecné rovině usilují o spolupráci a harmonii mezi lidmi bez ohledu na to, zda jde o muže či ženy, v konkrétních případech přistupují k mužům docela jinak než k ženám – u mužů zdůrazňují jejich negativní rysy, kdežto u žen pozitivní. Těmito jazykovými prostředky se pomyslná hranice mezi muži a ženami spíš prohlubuje než stírá. Feministický text bývá zhusta vystavěn tak, že sice pobaví, ale těžko může získat nové stoupenkyně. Je prý možné, že v Čechách je o feministické hnutí malý zájem proto, že texty, jimiž feministky oslovují veřejnost, jsou špatně vystavěny. (Naše řeč 80, 19, 1997/1)
Sledujte nás na sociálních sítích