Ze starších ročníků Vesmíru

Spalničky u zvířat. Doposud pokládaly se osypky čili spalničky za výhradní atribut lidské pathologie. Z práce dra Roberta Behly (Luckau) však vysvítá, že se proces silně na spalničky upomínající a vyvolaný vočkováním hlenu z nosu dětí osypkami stížených také u zvířete může vyskytnouti. Autor natřel čerstvý nosní a ústní hlen nemocného dítěte na sliznice zdravého, 6-nedělního podsvinčete. Čtvrtý den nastal vodnatý výtok z nosu, oči zvířeti zrudly. Sele netočilo ocáskem, třáslo se zimou. Osmý den objevily se na rypáku zřejmé skvrny, rovněž v obličeji a na uších, pak na dolení partii břicha. Vesmír 1. srpna 1897, str. 239

Hra v kostky u starých národů. V době předhistorické užíváno kůstky patní č. hleznové, známé jménem „astragalus“ od koz, ovcí a telat. Že každá strana této kůstky měla své jméno a číslo, známo z Aristotelovy „Historia animalium“. Dle Heydemanna prováděny s těmito kostkami různé hry a Virchov připomíná, že dle Ephesia u Homera též obratlová těla jmenována byla astragaloi a že jméno to bylo lidem mylně přeneseno na kůstku patní.

Vesmír 15. srpna 1887, str. 252

Kokainismus u žen. Je známo, že po morfinismu přišel kokainismus. Lichá naděje, že v kokainu nalezen lék proti morfinismu, selhala. Ukázalo se, že vzpružující působení kokainu zvrhne se v podobné účinky neblahé (ztráta vůle, paměti, energie, skleslosť s rozčileností atd.), jako po morfiové injekci. Americké listy lékařské oznamují nyní, že dámy v Kentucky upadají šmahem v kokainismus. Kentucky-ské dámy upadly v chorobu kokainovou tím, že proti rýmě šňupaly léčivý prášek, jejž jisý lékárník jako dobrý lék doporučoval. Rýma pominula, leč dámy šňupaly svůj prášek (menthol s kokainem) dále. Lékárník zbohatl, ale mnoho nešťastnic bylo třeba dopraviti do blázince a asylů. Příznaky vleklé otravy takové jsou hallucinace zrakové a sluchové, zvýšená citlivost nervstva a svalstva, prozrazující se rozdrážděností a nepokojem, a ztráta citlivosti kožní.

Vesmír 15. srpna 1897, str. 250

O tom, kterak působí na okolí zvyk lidský, Tomáš Brydges zajímavý uvádí příklad z ostorva Onisinu v Patagonii. Tam panuje mezi muži a ženami domorodými skutečné dělení práce, tak zhotovují mezi jiným muži loďky, ženy však musí veslovati. Ježto však není na mnohých místech pobřeží žádných stromův, k nimž by lodě mohly býti přivázány, jsou na zvláštních místech nahromaděny haldy mořských chaluh, na něž se lodě dopravují. Okolnosť ta je příčinou, že ženy výborně umějí plovati, muži však zcela nic; když byly totiž ženy, jež musí, jak bylo řečeno, veslovati, dopravily muže na souši, jest jim odvésti loďky k místům shora popsaným, a potom zpět na souši plovati, a podobně děje se, chtějí-li loděk opět užíti.

Vesmír 15. srpna 1887, str. 252

Vůně květin. Světlo účinkuje na rostliny dvojím způsobem, jednak jako síla působící chemický rozklad látek a vznik silic, jednak jako síla mechanická, která hraje v biologii rostlin velikou úlohu a na níž závisí periodický výron vůně. Intensita vůně závisí na rovnováze, jaká za dne panuje mezi tlakem vody v buňkách na silice již vzniklé i na účinek světla, kterým se tato rovnováha porušuje. Tím vysvětlujeme sobě, proč ve východních krajinách květiny méně voní nežli u nás. Příčina tohoto zjevu je příliš mnoho světla a málo vody.

Vesmír 15. srpna 1897, str. 250