Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak si hrochot a kyta zachránily život

 |  5. 8. 1997
 |  Vesmír 76, 475, 1997/8

Kdo chodí občas na Brdy, přesněji jejich část zvanou Hřebeny, asi zná hájenku Rochota i Kytín a Kytínskou louku. Slovo hrochot, dnes již neznámé, označovalo hřmot, rachot, třeskot, chrochtání, chroptění či chrapot, v toponymickém významu pak kamenité místo (zvuk způsobený pohybujícím se kamením či chůzí po suti). A už jsme doma. Vzpomeňme si na výklad pomístního jména Brdy – kopečky se skalnatým vrcholem (viz Vesmír 75, 116, 1996/2) a hned si dovedeme představit, jak to na Brdech i Hřebenech vypadá. Slovo kyta ve staré češtině označovalo svazek užitkových rostlin (od toho kytka, kytice – svazek květin), třapec, chuchval, chochol, ale také lesík na vyvýšeném a snad i skalnatém místě, chocholku stromů na vršku.

Původ jména Rochota nevzbuzuje pochybnosti, kdysi se celé Hřebeny jmenovaly Hrochot, též Chrochonto, a např. v Dalmácii mají Gröhotu či Grötu, rovněž posetou skalkami a kamením (mohla bych jmenovat další příklady). S Kytínem je to složitější. Ve 14. století tam žil pan Vitko Kitha, a protože o vsi nemáme starší doklady, mohla být pojmenována po tomto majiteli pozemků. Nelze ale ani úplně vyloučit, že naopak lidé začali majiteli pozemků říkat podle místa, kde žil. Pro to by svědčily doklady o dalších „kytových“ pomístních jménech v podobných terénech. Nejhezčí je na tom to, že se krajina stává jakýmsi trezorem, uchovávajícím zaniklá apelativa. (Naše řeč 80, 26, 1997/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné