Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Jak si hrochot a kyta zachránily život

 |  5. 8. 1997
 |  Vesmír 76, 475, 1997/8

Kdo chodí občas na Brdy, přesněji jejich část zvanou Hřebeny, asi zná hájenku Rochota i Kytín a Kytínskou louku. Slovo hrochot, dnes již neznámé, označovalo hřmot, rachot, třeskot, chrochtání, chroptění či chrapot, v toponymickém významu pak kamenité místo (zvuk způsobený pohybujícím se kamením či chůzí po suti). A už jsme doma. Vzpomeňme si na výklad pomístního jména Brdy – kopečky se skalnatým vrcholem (viz Vesmír 75, 116, 1996/2) a hned si dovedeme představit, jak to na Brdech i Hřebenech vypadá. Slovo kyta ve staré češtině označovalo svazek užitkových rostlin (od toho kytka, kytice – svazek květin), třapec, chuchval, chochol, ale také lesík na vyvýšeném a snad i skalnatém místě, chocholku stromů na vršku.

Původ jména Rochota nevzbuzuje pochybnosti, kdysi se celé Hřebeny jmenovaly Hrochot, též Chrochonto, a např. v Dalmácii mají Gröhotu či Grötu, rovněž posetou skalkami a kamením (mohla bych jmenovat další příklady). S Kytínem je to složitější. Ve 14. století tam žil pan Vitko Kitha, a protože o vsi nemáme starší doklady, mohla být pojmenována po tomto majiteli pozemků. Nelze ale ani úplně vyloučit, že naopak lidé začali majiteli pozemků říkat podle místa, kde žil. Pro to by svědčily doklady o dalších „kytových“ pomístních jménech v podobných terénech. Nejhezčí je na tom to, že se krajina stává jakýmsi trezorem, uchovávajícím zaniklá apelativa. (Naše řeč 80, 26, 1997/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné