Jaké výsledky přinesla družice Hipparcos?

Vesmír: Polohy hvězd proměřují astronomové již od nepaměti. Mohl byste nám říci, čím jsou data z astrometrické družice Hipparcos tak pozoruhodná?

Palouš: V květnu letošního roku proběhla v Benátkách konference, na které byly zveřejněny první výsledky získané družicí Evropské kosmické agentury Hipparcos. Tato družice proměřila v letech 1989 – 1993 s nebývalou přesností polohy více než 1 000 000 hvězd. Výsledky jsou shrnuty v katalozích Hipparcos a Tycho. První z těchto katalogů zahrnuje 118 000 hvězd až do 12,4 magnitudy, které byly proměřeny během tříletého období vícekrát a tak bylo možno stanovit i změny jejich polohy na obloze (vlastní pohyb hvězdy). Průměrná přesnost stanovení polohy a vlastního pohybu je u hvězd z katalogu Hipparcos lepší než 0,001 obloukové vteřiny, což přesahuje zhruba o tři řády přesnosti dosavadních katalogů poloh a pohybů hvězd. Jde tedy o velký skok v našich vědomostech o rozmístění a pohybech hvězd v okolí Slunce a v Mléčné dráze. Např. změna polohy hvězdy během oběhu Země okolo Slunce (paralaxa) vede ke stanoveni vzdálenosti hvězd. Doposud bylo možno vzhledem k přesnosti měření poloh určovat paralaxy pouze u velmi blízkých hvězd do vzdálenosti jen několika parseků. Nejbližší hvězdy, jako jsou Sirius, Barnardova hvězda nebo hvězda Wolf 359, se nacházejí ve vzdálenosti zhruba jednoho parseku od Slunce. Vysoká přesnost pozičních měření družice Hipparcos však dnes umožňuje stanovit vzdálenosti v okruhu zhruba 1 000 parseků od Slunce. Znalost vzdálenosti a vlastního pohybu umožňuje určit pohyb hvězdy ve směru kolmém na zorný paprsek. Je-li k dispozici i spektrum hvězdy, můžeme stanovit pomocí dopplerovských posunů spektrálních čar i její radiální rychlost. Známe tedy s vysokou přesností polohu a pohyb hvězd v prostoru. Snad jedním z mnoha velmi zajímavých výsledků vyplývajících z měření družice Hipparcos je zjištění, že hvězda Gliese 710, která se dnes nachází zhruba ve vzdálenosti 10 parseků, se k nám blíží, takže za 810 000 let bude ve vzdálenosti 0,2 parseku od Slunce, neboli bude zhruba 5krát blíže, než jsou dnes nejbližší hvězdy.

Vesmír: To se už ale octne v blízkosti Oortova oblaku komet a jistě gravitačně ovlivní dráhy mnohých z nich.

Palouš: Ano. A to je také to, co na těchto astrometrických měřeních vzrušuje další badatele. Stejně tak jako lze z polohy a rychlosti hvězdy spočítat jak se nám hvězda přiblíží v budoucnosti, lze u blízkých hvězd, které se od nás vzdalují, spočítat jak blízko byly v minulosti.

Pokud se hvězda Gliese 710 přiblíží až na vzdálenost 0,2 parseku, mohla by vychýlit dráhy komet ve vnější části Oortova oblaku. Tím by se mohl pronikavě zvýšit jejich počet ve vnitřních částech sluneční soustavy a zároveň i pravděpodobnost jejich srážky se Zemí, což by mohlo mít pro život na této planetě dramatické následky.¹⁾