Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Anatomie nemravnosti

 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 189, 1997/4

Přes všechno nadšení z postmoderny a jejího morálního relativizmu lze přece jen připustit, že některé činy či stavy jsou méně chvályhodné a méně blahé než jiné. Myšlenkové systémy, snažící se „natvrdo“ uchopit skutečnost a vnést do ní jednoznačnost, se vždy s oblibou zabývají buď logikou, nebo morálkou, namnoze obojím současně (tradiční arabská učenost či jezuitské školy 17. století jsou toho dobrým příkladem).

Není nezajímavé se zamyslet nad tím, co vlastně pocit nemravnosti či obscénnosti v nejširším slova smyslu vyvolává (z některých osob, institucí, písemností atd. podobné imprese přímo čiší, aniž by bylo snadné zformulovat, proč). Snad není daleko od pravdy tvrzení, že jedním z myslitelných předstupňů nemravnosti je rutinérství – sériové opakování takových dovedností, pokládaných běžně za nějak nekaždodenní či mimořádné. Zejména pokud se opakují v rudimentární a upadlé formě, je pocit zkaženosti z věci samé a jejích protagonistů těžko potlačit. Ještě jeden výrazný aspekt má nemravnost – je to prvoplánovost, kráčení k cíli po nejkratší možné spojnici, a to k cíli nejbližšímu – zásadně se tu zaměňují daleké cíle za blízké a „dlouhý“ užitek za krátký. Vůbec je to snaha získat něco bez náležité ceny – třeba čekání, vzdělání, peněz atd., snaha dosáhnout co největšího efektu „lacinými“ prostředky – zde se přibližujeme k jednomu z možných pojetí kýče. Některé časopisy zvučných jmen jsou obscénní právě v tomto smyslu, jinak, než se obvykle má za to.

Obscénnost spočívá i v pronikání tam, kam jsme nebyli zváni, v odhalování toho, co mělo zůstat „přikryté“. Bulvárně novinářské rešerše ze zadních pokojů korunovaných hlav se tu podivně stýkají s některými aspekty novověké vědy. Zacházení s některými potencialitami (politická moc, peníze, sex, informace a jejich šíření, umění) jsou sice z hlediska nemravností rizikovější než jiné, třeba zahradnictví, ale ne zas tak výrazně, jak by bylo lze na počátku mít za to.

Některé kultury (japonská, do značné míry i starořecká) posuzovaly činy ne tak podle skutkové podstaty, jako podle kontextu. To pochopitelně značně ztěžuje mechanickou, po jistotě a jednoduchosti bažící orientaci ve světě. Nemravnost pak není skutkem uvedeným v úředním seznamu nemravností, ale čímsi na momentálních kontextech závislým, co může lpět i na věcech, kde bývá tradičně málo očekáváno, i vice versa.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...