Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Kolik dní má den?

 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 117, 1997/2

V autorských rukopisech mě zaujala glosa „Život na Zemi mladší o 350 milionů let“. Málokdy se publikují takové „jobovky“, natož aby se to dávalo do titulku. Spíš se dočteme, že například naši jeskynní prapředkové nebyli jenom chlupatí a špinaví, ale i umělecky založení, zkrátka kabrňáci. A jak tak čtu ono prazvláštní sdělení dál, dovídám se: „Na Grónské skále existoval život o 350 milionů let dříve, než vědci soudili.“ A už jsme doma, klasické kabrňácké sdělení, jenom v titulku mělo být starší či dříve místo mladší. Kvantitativně vzato mladší je méně (let) než staršídříve se zdá být méně než později, alespoň po Kristu dříve znamená nižší číslo v letopočtupozději vyšší číslo, a přece ten, kdo se narodil dříve, není mladší, ale naopak starší.

To ovšem zdaleka není jediná záludnost češtiny. V jiném autorském rukopisu nacházím slovní spojení vyšší tlaková níže. Zkuste si představit, že jste cizinci. Znamená vyšší níže ještě větší, tedy ještě nižší níži, anebo to lze chápat tak, že tlaková níže už není tak nízká jako ta nejnižší, protože stoupla?

Trochu jiným způsobem narušuje naše představy vyšší a nižší zeměpisná šířka a délka. Byť snad v tomto případě pochopí i cizinec, ale možná právě Čech ustrne: vyšší šířka? Šířka má být širší! Cítíte, jak zásadním způsobem to bourá představy rozměrů zafixované v dětství četbou Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého?

A to ani nemluvím o záludnostech českého záporu. Přidržím se opět autorských rukopisů: „Zdaleka ne každý nepodlehne této nemoci.“ Autor chtěl říci, že „zdaleka ne každý podlehne“ nebo prostě jen, že nepodlehne každý. Nebo jiný příklad: „[...] a nosní kořen mužských lebek byl v bodu nasion vždy úhlovitě zaříznut. Ženské lebky nesly podobné znaky, až na nezaříznutí nasia“ (míněno až na zaříznutí nasia, resp. až na to, že neměly nosní kořen v nasiu zaříznutý).

Nejkrásnější češtinský paradox nám nenabídli autoři čirou náhodou, nýbrž nám ho pro radost a z radosti vymyslel J. Fiala: „Pracuji 24 hodin denně, a když to nestihnu, tak to pak musím dohonit v noci.“ Vysvětlete dítěti, že den je buď 24 hodin (od půlnoci do půlnoci), nebo 12 hodin (od rána do večera), anebo o něco více či o něco méně než 12 hodin (podle toho, jak kdy vychází a zapadá sluníčko). To poslední uznávali již naši slovanští prapředkové (praslovanský kořen *dei-, z něhož původní dn neboli den vzniklo, znamená svítit), ale nejen oni (viz latinské dies). Tak řekněte, kolik vlastně má den hodin? A kolik dní má potom den? (autentická dětská otázka).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné