Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Houbožravost

 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 88, 1997/2

Houbožravost (mykofágie) není v přírodě nic mimořádného. Mezi pojídače hub patříme přeci i my. A každý ví, že není sám. Vždyť jak jej dovedou naštvat zástupy larev bedlobytek, které mu sežraly část jeho houbového úlovku dřív, než si jej donesl z lesa. A k tomu mu tam běhají navíc i larvy drabčíků (ty jsou ale spíše dravé), sem tam leze i nějaký plž atd. Vzácnější je již, když si houby dokáží jejich spotřebitelé cíleně pěstovat. Zde jsme opět my, i když při tom, co si o sobě myslíme, nás to nepřekvapuje. Překvapivější bylo toto zjištění kdysi u mravenců a všekazů. Angličtí badatelé M. Bass a J. M. Cherett z Waleské univerzity v Bangoru (UK) si nedávno všimli, že kolonie houbovitých organizmů okousávané mravenci, kteří je pěstují, jsou plodnější a z jejich hyfových vláken bují mnohem více zvláštních kulovitých a hroznovitých útvarů (staphylae a gongylidia), než když jsou ponechány bez této „péče“. Zkusili přijít na to, čím je to vyvoláváno. U laboratorních chovů jihoamerických mravenců Atta sexdens, známých jako „sklízeči listí“, protože si pro pěstování svých kolonií hub snášejí z listí odkousané části jako výživný substrát, zabránili mravencům, aby mohli všude vstupovat. A tam pak sami uměle „sklízeli“ podhoubí pomocí jehel, jinde jen ulamovali hyfy, na dalších místech přidávali mravenčí výkaly a naposled též výluh z mravenčích hlav. Ukázalo se, že větší bujení vyvolává prosté mechanické působení mravenců. Uvádíme si tuto informaci jen jako příklad, nad čím vším se také učenci nezamýšlejí, co všechno studují a k jakým „závratným“ výsledkům mohou dojít. I když uvedení autoři zřejmě očekávali, že třeba objeví v mravenčích žlazách nějakou látku povzbuzující houbový růst a ta by se mohla hodit. (Podobné účinky „spásání“ na houbovité nárůsty byly již dříve zaznamenány např. u chvostoskoků. Ti si je ovšem nepěstovali.) My si neučeně jen připomeňme výsledky našeho  prořezávání ovocných stromů nebo sekání trávy na chalupě. Tady je jisté, že žádnou látku při tom (většinou) nevylučujeme (Functional Ecology 10, 55, 1996).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné