Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kapinice a mravenci aneb všeho moc škodí

 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 717, 1997/12

Vztah mezi kapinicemi (známými též jako akácie) a mravenci je vykřičeným příkladem mutualistického soužití (pozn. red.: vzájemně prospěšného) rostlin a živočichů. Některé kapinice (například Acacia zanzibarica nebo Acacia drepanolobium) poskytují vhodné mikroklimatické podmínky, prostor a potravu některým druhům mravenců (třeba Cramtogaster spp.). Tito mravenci obývají modifikované trny a kapinicím na oplátku poskytují biologickou ochranu před herbivory a snad i před konkurující vegetací.

Stejně jako v mnoha jiných případech však v tomto idylickém vztahu může dojít ke střetu zájmů. V době, kdy kapinice touží po opylení svých květů, si rozhodně nepřejí jejich ochranu. Mravenci totiž brání kapinice před jakýmkoliv jiným hmyzem, tedy i před potenciálními opylovači. Jak tedy mohou kapinice dosáhnout kýženého opylení tváří v tvář svým agresivním ochráncům? Kapinice to řeší tak, že její květy v době příhodné pro opylení přechodně vylučují jisté chemické látky, které odvážné mravence spolehlivě zapudí. Pak může v poklidu dojít k opylení nějakým tím opylovačem. V době, kdy se vyvíjejí a zrají plody, se mravenci opět vrátí a dál vykonávají svou strážní službu. (Nature 388, 165, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné