Kapinice a mravenci aneb všeho moc škodí

Vztah mezi kapinicemi (známými též jako akácie) a mravenci je vykřičeným příkladem mutualistického soužití (pozn. red.: vzájemně prospěšného) rostlin a živočichů. Některé kapinice (například Acacia zanzibarica nebo Acacia drepanolobium) poskytují vhodné mikroklimatické podmínky, prostor a potravu některým druhům mravenců (třeba Cramtogaster spp.). Tito mravenci obývají modifikované trny a kapinicím na oplátku poskytují biologickou ochranu před herbivory a snad i před konkurující vegetací.

Stejně jako v mnoha jiných případech však v tomto idylickém vztahu může dojít ke střetu zájmů. V době, kdy kapinice touží po opylení svých květů, si rozhodně nepřejí jejich ochranu. Mravenci totiž brání kapinice před jakýmkoliv jiným hmyzem, tedy i před potenciálními opylovači. Jak tedy mohou kapinice dosáhnout kýženého opylení tváří v tvář svým agresivním ochráncům? Kapinice to řeší tak, že její květy v době příhodné pro opylení přechodně vylučují jisté chemické látky, které odvážné mravence spolehlivě zapudí. Pak může v poklidu dojít k opylení nějakým tím opylovačem. V době, kdy se vyvíjejí a zrají plody, se mravenci opět vrátí a dál vykonávají svou strážní službu. (Nature 388, 165, 1997)