Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

SŮL NAD ZLATO

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 556, 1997/10

Mluvíme stále o těžbě zlata, téma se vrací, ale proč vlastně? Zlato v mytologii, zlato v technologii, zlato jakožto prastaré platidlo či jako kov zdobící odedávna ženy všech světadílů. Lesklý, jasně žlutý drahý kov, barvou připomínající zářící slunce. Zlato (expresivně) je ovšem i dobrá, ušlechtilá osoba, drahá našemu srdci. Zlatoděj – tak se říkalo alchymistovi pokoušejícímu se vyrobit zlato, zlatoháv byla látka protkaná nebo vyšívaná bohatě zlatem i oděv z této látky ušitý, zlatovlásku či zlatohříváka známe z pohádek, zlatoústý byl výmluvný a přesvědčivý kazatel. Krásná slova.

Jak pradávný je obdiv k tomuto kovu, tak (úměrně tomu) je staré samo slovo zlato. Vyskytovalo se zřejmě již v praslovanštině (*zolto) a najdeme je (příslušně obměněné) i v dalších slovanských jazycích. Souvisí s německým Gold (základ *ghol-t-). Vysvětlení souvislosti by bylo komplikované, za zmínku však stojí připomenout příbuzné Geld – peníze, a tedy i Ungeld, u nás ungelt (peníze, které nejsou rády placeny). Z dob, kdy se toto slovo používalo v češtině, nám zbylo jméno někdejšího tržiště v Praze. S tím vším ještě souvisí barva zlata gelb, a tedy i české žlutý (k převzetí došlo rovněž velmi dávno, viz praslovanské ž{lty*ghil-to). Zlato bylo vždycky považováno za míru všeho bohatství a zároveň i za příčinu nebezpečného zaslepujícího oslnění. O tom všem promlouvají lidová přísloví i citáty klasiků. Ať je to české Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji, italské Kdo má peníze, může i v pekle zmrzlinu lízat, (nejen) anglické Zlatý klíč otevírá každé dveře anebo dánské Zlato je bezruké, ale zmocní se všeho, všechno to víceméně vypovídá o mimořádném významu žlutého kovu. Auri sacra fames (proklatý hlad po zlatě) – to je z Vergilia, Aurum summi materies mali (ve zlatě je základ největšího zla) pochází z Horatia. „Zlatých“ přísloví i citátů jsou stovky, možná tisíce, ale nechci jich opakovat mnoho. V Anglii říkají Wise men make proverbs and fools repeat them – radši to ani nebudu překládat, ostatně proč chodit pro příklad přes moře, Jirotkovu tetu Kateřinu známe všichni.

Myslím na Erbenův Poklad a kladu si otázku, zda by se tak obsáhlá diskuse o těžbě mohla rozpoutat, kdyby na území České republiky byly místo zlata například solné doly. Asi se to nikdy nedozvím, když už i do starobylého leč nepříliš výnosného solivaru v Solivaru (u Prešova) jezdíme přes hranice. Patrně zlato bylo, je a bude symbolem bohatství. A zřejmě dosud nejen v Indii, ale po celém světě platí Chlupatému psovi teplo, bohatému sáhibovi lehko.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné