Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

SŮL NAD ZLATO

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 556, 1997/10

Mluvíme stále o těžbě zlata, téma se vrací, ale proč vlastně? Zlato v mytologii, zlato v technologii, zlato jakožto prastaré platidlo či jako kov zdobící odedávna ženy všech světadílů. Lesklý, jasně žlutý drahý kov, barvou připomínající zářící slunce. Zlato (expresivně) je ovšem i dobrá, ušlechtilá osoba, drahá našemu srdci. Zlatoděj – tak se říkalo alchymistovi pokoušejícímu se vyrobit zlato, zlatoháv byla látka protkaná nebo vyšívaná bohatě zlatem i oděv z této látky ušitý, zlatovlásku či zlatohříváka známe z pohádek, zlatoústý byl výmluvný a přesvědčivý kazatel. Krásná slova.

Jak pradávný je obdiv k tomuto kovu, tak (úměrně tomu) je staré samo slovo zlato. Vyskytovalo se zřejmě již v praslovanštině (*zolto) a najdeme je (příslušně obměněné) i v dalších slovanských jazycích. Souvisí s německým Gold (základ *ghol-t-). Vysvětlení souvislosti by bylo komplikované, za zmínku však stojí připomenout příbuzné Geld – peníze, a tedy i Ungeld, u nás ungelt (peníze, které nejsou rády placeny). Z dob, kdy se toto slovo používalo v češtině, nám zbylo jméno někdejšího tržiště v Praze. S tím vším ještě souvisí barva zlata gelb, a tedy i české žlutý (k převzetí došlo rovněž velmi dávno, viz praslovanské ž{lty*ghil-to). Zlato bylo vždycky považováno za míru všeho bohatství a zároveň i za příčinu nebezpečného zaslepujícího oslnění. O tom všem promlouvají lidová přísloví i citáty klasiků. Ať je to české Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji, italské Kdo má peníze, může i v pekle zmrzlinu lízat, (nejen) anglické Zlatý klíč otevírá každé dveře anebo dánské Zlato je bezruké, ale zmocní se všeho, všechno to víceméně vypovídá o mimořádném významu žlutého kovu. Auri sacra fames (proklatý hlad po zlatě) – to je z Vergilia, Aurum summi materies mali (ve zlatě je základ největšího zla) pochází z Horatia. „Zlatých“ přísloví i citátů jsou stovky, možná tisíce, ale nechci jich opakovat mnoho. V Anglii říkají Wise men make proverbs and fools repeat them – radši to ani nebudu překládat, ostatně proč chodit pro příklad přes moře, Jirotkovu tetu Kateřinu známe všichni.

Myslím na Erbenův Poklad a kladu si otázku, zda by se tak obsáhlá diskuse o těžbě mohla rozpoutat, kdyby na území České republiky byly místo zlata například solné doly. Asi se to nikdy nedozvím, když už i do starobylého leč nepříliš výnosného solivaru v Solivaru (u Prešova) jezdíme přes hranice. Patrně zlato bylo, je a bude symbolem bohatství. A zřejmě dosud nejen v Indii, ale po celém světě platí Chlupatému psovi teplo, bohatému sáhibovi lehko.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné