Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

SŮL NAD ZLATO

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 556, 1997/10

Mluvíme stále o těžbě zlata, téma se vrací, ale proč vlastně? Zlato v mytologii, zlato v technologii, zlato jakožto prastaré platidlo či jako kov zdobící odedávna ženy všech světadílů. Lesklý, jasně žlutý drahý kov, barvou připomínající zářící slunce. Zlato (expresivně) je ovšem i dobrá, ušlechtilá osoba, drahá našemu srdci. Zlatoděj – tak se říkalo alchymistovi pokoušejícímu se vyrobit zlato, zlatoháv byla látka protkaná nebo vyšívaná bohatě zlatem i oděv z této látky ušitý, zlatovlásku či zlatohříváka známe z pohádek, zlatoústý byl výmluvný a přesvědčivý kazatel. Krásná slova.

Jak pradávný je obdiv k tomuto kovu, tak (úměrně tomu) je staré samo slovo zlato. Vyskytovalo se zřejmě již v praslovanštině (*zolto) a najdeme je (příslušně obměněné) i v dalších slovanských jazycích. Souvisí s německým Gold (základ *ghol-t-). Vysvětlení souvislosti by bylo komplikované, za zmínku však stojí připomenout příbuzné Geld – peníze, a tedy i Ungeld, u nás ungelt (peníze, které nejsou rády placeny). Z dob, kdy se toto slovo používalo v češtině, nám zbylo jméno někdejšího tržiště v Praze. S tím vším ještě souvisí barva zlata gelb, a tedy i české žlutý (k převzetí došlo rovněž velmi dávno, viz praslovanské ž{lty*ghil-to). Zlato bylo vždycky považováno za míru všeho bohatství a zároveň i za příčinu nebezpečného zaslepujícího oslnění. O tom všem promlouvají lidová přísloví i citáty klasiků. Ať je to české Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji, italské Kdo má peníze, může i v pekle zmrzlinu lízat, (nejen) anglické Zlatý klíč otevírá každé dveře anebo dánské Zlato je bezruké, ale zmocní se všeho, všechno to víceméně vypovídá o mimořádném významu žlutého kovu. Auri sacra fames (proklatý hlad po zlatě) – to je z Vergilia, Aurum summi materies mali (ve zlatě je základ největšího zla) pochází z Horatia. „Zlatých“ přísloví i citátů jsou stovky, možná tisíce, ale nechci jich opakovat mnoho. V Anglii říkají Wise men make proverbs and fools repeat them – radši to ani nebudu překládat, ostatně proč chodit pro příklad přes moře, Jirotkovu tetu Kateřinu známe všichni.

Myslím na Erbenův Poklad a kladu si otázku, zda by se tak obsáhlá diskuse o těžbě mohla rozpoutat, kdyby na území České republiky byly místo zlata například solné doly. Asi se to nikdy nedozvím, když už i do starobylého leč nepříliš výnosného solivaru v Solivaru (u Prešova) jezdíme přes hranice. Patrně zlato bylo, je a bude symbolem bohatství. A zřejmě dosud nejen v Indii, ale po celém světě platí Chlupatému psovi teplo, bohatému sáhibovi lehko.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...