Obchodují vám vaše akcie?

Otázka snad zní jako nejapný pokus o žert, ale vychází z reality. Cestou do práce zahlédl kolega v dopravním prostředku (neříkám kterém) plakát, na němž byla velikými písmeny vytištěna zkratka firmy (neříkám které), nechci dělat reklamu ani jedněm, ani druhým. Pod firmou byl text tohoto znění: Obchodují vám vaše akcie.

Z čistě jazykového hlediska má tato lapidární věta dvojí vysvětlení – podmětem jsou akcie, které vám (za zády) obchodují (analogicky k „teče vám konev“), anebo je podmět nevyjádřený, (oni) obchodují, pak je ovšem špatně předmět. Protože první případ můžeme logicky zamítnout, zbývá nám přijmout skutečnost, že sloveso obchodovat s čím, dříve (a trochu i dnes) též čím a ještě dříve v čem, přijalo další vazbu: obchodovat co.

Jak vůbec sloveso s tak bohatými možnostmi vazby vzniklo? Obchodovat znamená provozovat obchod, ovšem slovo obchod nejspíš původně znamenalo obcházení, tedy výměnu zboží, při které (kvůli které) obchodník obcházel zákazníky, to znamená chodil od jednoho k druhému. Však také chodit souvisí s řeckým hodos, cesta. Takový podomní obchod se lišil od trhového, kde prodavači stáli na místě a obcházeli je zákazníci. Samo slovo trh je původu nejasného a do slovanských jazyků se dostalo snad odněkud z východu. Od toho odvozené tržiti pak znamenalo zprvu směňovat (v době, kdy ještě nebylo rozlišováno zboží a platidlo) a teprve později získat tržbu – peníze.

Vraťme se ale k slovesným vazbám. Takzvaná předmětová (objektová) slovesa řídí předmět (určují jeho pád), a předmět pak sloveso rozvíjí udáním představy, jíž se obsah slovesa přímo týká. Slovesa neřídící žádný předmět jsou bezpředmětová (subjektová), bez vazby, jaksi samostatná.

Jedno předmětové sloveso mívá i několik vazeb. Někdy vazba odlišuje různé významy slovesa – můžeme někomu připravit snídani, nebo naopak někoho připravit o snídani. Jindy vazby vyjadřují jen jemný významový rozdíl – vidět něco (v dálce) a vidět na něco (na čtení). Často ale mezi vazbami není žádný významový rozdíl, například učit se něčemu/něco, nabýt něčeho/něco. Rozdíl je jen stylistický (učit se něčemu cítíme jako knižní). Zhusta vzniká nově akuzativní vazba tam, kde byla dříve jen vazba genitivní (vyčkávat něčeho/něco), aniž by způsobila významovou změnu, někde ale nová vazba význam nepatrně posune (uvažovat o něčem/něco, diskutovat o něčem/něco). A nakonec se šíří také vysloveně chybné vazby, vznikající na základě neúmyslné kontaminace podobným slovesem. Například uvažovat s něčím (namísto o něčem) je kontaminováno slovesem počítat (s něčím).

A tak nějak bude nepochybně kontaminována i akuzativní vazba obchodovat akcie. Ale teď – čím? Že by se slovesa obchodovat a obcházet (co) zas do té míry významově sblížila jako staří příbuzní? Obcházet obchodně lze dnes asi spíš předpisy než lidská obydlí, alespoň co se akcií týče. Snad je to tedy kontaminace slovesy nakupovat, prodávat, nabízet, investovat, získávat, směňovat (co), zkrátka něčím, co je na burze běžné. Kontaminace slovesem krachovat to ovšem nebude, protože toto sloveso je bezpředmětové (subjektové, neřídící žádný předmět).