Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Rostliny a živočichové jedno jsou

 |  5. 1. 1997
 |  Vesmír 76, 56, 1997/1

Ne tedy, že byste při pohledu na sedmikrásku se žížalou jednu od druhé nerozeznali. S novými zprávami však padá další bariéra, která v myslích biologů vždy oddělovala rostlinnou a živočišnou říši. Tvrdívalo se, že rostlinné buňky jsou díky tlustým a téměř nepropustným stěnám odkázány ve vzájemné komunikaci jen na malé molekuly, které snadno difundují (třeba ethylen nebo auxin). Osvědčenými informačními kanály jsou i plazmodesmata propojující protoplasty sousedních buněk. Elegantní způsob komunikace běžný u živočišných buněk, tedy použití peptidů a bílkovin v kombinaci s náležitým receptorem, u rostlin nikdo příliš nehledal. A když náhodou hledal, měl s tím nemalé problémy, třebaže byly korunovány úspěchem. Příkladem může být vůbec první izolace rostlinného posla – systeminu. Systemin je peptid, který pomáhá rostlině v jejím boji proti hmyzím škůdcům. Jeho koncentrace jsou velmi nízké a na izolaci 1 g této látky bylo nutné zpracovat 28 kg (!) rajčatových lístků. Aby se další výzkum vyhnul takové zdlouhavé práci, soustředila se pozornost na geny a jejich živočišné protějšky. Tento postup slavil úspěchy. Podařilo se vysvětlit funkci malého peptidu účastnícího se vývoje hlízek na bobovitých rostlinách po infekci bakterií rodu Agrobacteriem. Našly se i receptory, které mají mnohdy funkci kináz. Zbývá už „jen“ vysvětlit, jak se zpráva nesená peptidem dostane přes onu prokletou rostlinnou stěnu. Svoji roli snad hrají molekuly speciálních přenašečů, které použijí svoje tělo, aby přemostily změť jiných molekul snažících se průniku cizích látek do buňky zabránit. (Science 273, 1338, 1996)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Dana Vašková

RNDr. Dana Vašková (*1976) vystudovala molekulární biologii na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na Ústavu molekulární biologie AV ČR se zabývá zejména rostlinnou virologií.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné