Alergie na aleatoriku

Slova v titulku nemají mnoho společného krom toho, že obě obsahují slovo jiný (ř. allos). Do souvislosti se dostala až dotazem jedné dámy, čím že to její známý (domnělý alergik) vlastně trpí. Uklidněme ji raději ihned: naštěstí ničím životu nebezpečným, v krajním případě snad náznakem „onemocnění“, jemuž jsme kdysi prostořece říkávali hudební hluch (a nemysleli jsme tím ani tak opak sluchu, jako spíš psychickou neschopnost naslouchat novému).

O významu slova alergie se není třeba šířit ani v nejmenším, ba i jeho původ je prostý: z ř. allos – jiný, (en)ergia – činnost. S řeckým allos ovšem souvisí hodně „nemocí“, přesněji řečeno lékařských termínů vůbec. Namátkou zmiňme jen alodromii (nepravidelnou srdeční činnost, resp. jiný běh srdce), alotropii (zbytnění jedné části těla na účet jiné), alotopii (nenormální, jiné uložení orgánů) či alopatii (způsob léčby vyvolávající opačný – jiný – účinek než nemoc).

A teď se věnujme absolutní aleatorice. Slovo absolutní (lat. absoltus, od absolvere – zprošťovat, uvolňovat, osvobozovat) rovněž ponechme stranou. Co však je aleatorika? Je to novodobá kompoziční technika v hudbě, která ponechává značný prostor náhodě (viz alea iacta est), tedy hudební analogie akční malby. Tvůrčí princip řízené náhody, smysluplné spojení spontánnosti s vnitřním řádem. V absolutní aleatorice se samozřejmě náhoda využívá v maximální míře. Cílem je uvolnění strnulého hudebního myšlení.

Čím se náhoda řídí? Zdánlivě ničím, když stačí, aby si tvůrce hodil kostkou či korunou (s ohledem na kolébku aleatoriky spíš dolarem) a už má k zápisu skladby vybraný klíč, zřejmě jen houslový nebo basový (ani americká mince nemá víc než dvě strany). To vše je ale první etapa, a teprve v druhé vstupuje do díla tvůrce. Nahodilé jsou tedy jen „zadané parametry“, nikoli zpracování.

A tak snad lze uzavřít přespříliš odvážnou laickou domněnkou, že – alespoň co se procentuálního zastoupení náhody týče – byl předchůdcem amerických aleatoriků nejeden český regenschori, jemuž se včas nesešly očekávané hlasy ani nástroje, a naopak se dostavily jiné. Vůbec nemusel házet dolarem. Proto se „alergie na aleatoriku“ nebojme předem. S odvahou do nového roku!