Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Plynové hormony (NO, CO) v akci

 |  5. 9. 1996
 |  Vesmír 75, 508, 1996/9

Že by hormony mohly být i plyny, to před deseti lety nikdo netušil. A přece, oxid dusnatý, endogenní ligand nitroglycerolových receptorů, je stále více v popředí zájmu. Dokonce nejbohatší světová farmaceutická firma Glaxo-Wellcome investuje – z vládní dotace 21,8 milionu dolarů a 17,3 milionu dolarů ze svého – na výzkum oxidu dusnatého. Dr. Moncada se domnívá, že by to mohlo vést k objevu nových léků pro kardiovaskulární nemoci, rakovinu, septický šok a záněty (viz Nature Medicine 2, 15, 1996). Gen pro syntázu oxidu dusnatého, tedy vazodilatačního plynu, který lidi chrání před infarktem myokardu, je v pozadí poruch činnosti výstelky našich koronárních (věnčitých srdečních) cév, které vedou k infarktu myokardu. Z toho plyne, že by se molekulárně-biologickou analýzou někdy dalo zjistit, jak je kdo infarktem myokardu ohrožen a jak silně mu například škodí kouření (Nature Medicine 2, 41, 1996). Takže třeba se dočkáme lepších léků, než je Nobelův nitroglycerol.

Nyní do naší endokrinologické hry vstupuje i oxid uhelnatý, CO. Dokud jsme měli v potrubí svítiplyn, vyráběný z uhlí, bylo snadné se jím zasebevraždit – býval to úděl zejména nešťastných dívek. Když nyní máme v potrubí zemní plyn, je to obtížnější – leda za cenu výbuchu. Ale oxid uhelnatý je přesto také jedním z hormonů: vzniká v těle působením enzymu hem-oxygenázy, která přeměňuje krevní barvivo – hem – na biliverdin. Ten se pak mění na žlučové barvivo bilirubin a vylučuje se z těla žlučí a stolicí. Začíná se ozřejmovat, k čemu je ten oxid uhelnatý, CO, který při tom vzniká.

Doktoři Willis, Moore, Frederick a Willoughby v lednovém čísle „Nature Medicine“ (2, 87, 1996) dokazují, že enzym hem-oxygenáza, vyrábějící z krevního barviva oxid uhelnatý, významně ovlivňuje zánětlivé reakce. Chronické zánětlivé reakce (záněty kloubů, záněty všech lidských orgánů) jsou závažným sociálním a ekonomickým břemenem ve všech společnostech. Jejich léčba je dosud velmi neuspokojivá. Výzkum se nyní orientuje na ty faktory, které se uplatňují v začátku i udržování zánětlivých procesů. Málo pozornosti se dosud věnovalo faktorům, jimiž se tělo takovým zhoubným procesům brání samo. A přece máme v těle enzym, hem-oxygenázu, produkující kromě biliverdinu i oxid uhelnatý. Dokonce má ten enzym – podobně jako NO-syntáza – v těle dvě formy, aby se tak řeklo klidovou a stresovou. Ta stresová izoforma sdílí charakteristiky s dalším biologickým fenoménem, proteiny tepelného šoku.

Ale hlavně: zvýšení aktivity tohoto enzymu, hem-oxygenázy, se uplatňuje při ochraně orgánů lidského těla před oxidativním stresem. Oxidativní stres je situace, kdy jsou tkáně těla poškozovány (a zanítí se) při nadbytku kyslíkových radikálů. Pak by ovšem i ovlivnění aktivity hem-oxygenázy mohlo být blahodárné. Vskutku zvýšení aktivity tohoto enzymu vede k potlačení zánětlivých reakcí, kdežto jeho inhibice vede k jejich zesílení. Kdyby se aktivitu enzymu hem-oxygenázy, vyrábějící nejnovější hormon oxid uhelnatý (CO), podařilo podáváním léků upravovat, mohlo by to mít význam nejen pro léčbu zánětlivých nemocí, ale i pro léčbu lidských nemocí, při kterých je obranná zánětlivá reakce organizmu oslabena a člověk pak na to zhyne – to ovšem je případ aidsu, i když se to v citovaném článku vysloveně neříká.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné