Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Chybějící neutrina a komety

 |  5. 9. 1996
 |  Vesmír 75, 535, 1996/9

S hypotézou, která by ve svých důsledcích mohla vysvětlit nedostatek slunečních neutrin, přišel britský astronom Mark Bailey z observatoře Armagh v Severním Irsku. Bailey se zabývá kometami a asteroidy v blízkosti Země. Jeho hypotéza je založena na poznatku, že dnešní odhad počtu komet a asteroidů dopadajících na sluneční povrch je asi desetinásobkem toho, co jsme předpokládali ještě před pouhými 5 lety. Bailey předpokládá, že když bylo naše Slunce mladé, dopadalo na jeho povrch mnohem více materiálu. To by však mohlo znamenat, že svrchní vrstvy Slunce byly obohacovány těžkými prvky, a tudíž dnes pozorovaný obsah těžkých prvků (v té souvislosti jsou těžkými prvky míněny uhlík a kyslík!) ve svrchních vrstvách Slunce není totožný se složením slunečního materiálu (tedy ani dnešního jádra)– což model Slunce, z něhož vyplývá deficit slunečních neutrin, vlastně předpokládá. A nižší koncentrace těžkých prvků v nitru Slunce by změnila počet emitovaných neutrin. Ideu, že by nižší obsah těžkých prvků v nitru Slunce mohl vysvětlit deficit slunečních neutrin, již před 2 lety publikoval E. Levy se spol. z Arizonské univerzity. Nedovedli si však představit žádný vhodný mechanizmus, jak by k tomu mohlo dojít. (New Scientist 150, No. 2034, str. 20)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné