Stabilita washingtonské katedrály

Federální báňský úřad Spojených států (U.S. Bureau of Mines) ve spolupráci se správou washingtonské Národní katedrály zahájil v červenci 1994 výzkum přirozených pohybů a sedání této monumentální stavby. Výstavba Národní katedrály ve Washingtonu začala r. 1907 a byla dokončena r. 1990. Stavělo se středověkým gotickým způsobem, tj. zděním z kamenů bez použití konstrukční ocele. Tato stavba je šestou největší katedrálou na světě a druhou největší v USA. Je 157 m dlouhá a má víc než 200 oken s barevnými vitrážemi. Špička její centrální věže je 206 m nad hladinou moře, takže představuje nejvyšší pevný bod na území hlavního města USA.

Pracovníci báňského úřadu používají k měření dvouosé náklonoměry a vláknové potenciometry, tedy přístroje, které jim běžně slouží k sledování důlních pohybů. Zatím se zdá, že katedrála si již normálním způsobem “sedla″ a cílem nynějšího výzkumu je dále monitorovat tento jev, aby bylo možné hodnotit potřebnost oprav a údržby stavby.

Výzkumný úkol je rozdělen do tří fází. V první byly na vybraných místech na každé ze tří věží katedrály instalovány náklonoměry a potenciometrická čidla, takže je možné detektovat i velmi malé pohyby těchto věží. Jeden náklonoměr byl umístěn na nepohybující se části katedrály a slouží jako standard pro porovnávání údajů z ostatních přístrojů. Druhou fázi představuje vlastní monitorování a shromažďování dat po předpokládanou dobu dvou let. Kromě sledování reakce gotických struktur na přirozený pokles základů stavby je zjišťován i vliv změn teploty a působení síly větru. Ve třetí fázi účastníci výzkumu odmontují měřicí přístroje a vypracují podrobnou zprávu o výsledcích měření (Chemical and Engineering News 72, 104, 1994/34).