Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

lagrangeián, jacobián, vandermondián

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Ve starších odborných pracích se dávala přednost dvojslovným matematickým termínům (Lagrangeova funkce, Jacobiho determinant, Vandermondův determinant), univerbizovaných pojmenování však přibývá (gramián, hamiltonián, laplaceián, wronskián), dává se jim přednost.

Přípona -ián v češtině nepatří k frekventovaným. Hlavní významovou skupinu tvoří jména osob podle příslušnosti k církvím, sektám, hnutím, uměleckým či filozofickým směrům ap. (salesián, vegetarián, voltairián), dále cizí vlastní jména (Maxmilián), pár jmen obyvatelských (Sicilián), z neživých entit jména několika přírodnin (encián, baldrián) a některá abstrakta (radián, meridián). O moc víc toho není.

Zatímco v pojmenovávání osob podle příslušnosti je sufix -ián spíš na ústupu (vítězí např. podoba hegelovec před hegelián), v názvech matematických výrazů odvozených od osobních jmen jejich autorů se jeví jako produktivní. Vzhledem k tomu, že se -ián připojuje zpravidla k nedomácím slovním základům, a to k příjmením, jsou někdy nejasnosti s tím, k jaké podobě slovního základu sufix připojit. Např. pro Hessův determinant se již víceméně ustálil univerbizovaný termín hessián (nikoli hesseián), též pro vandermondián se ustálila podoba s vypuštěným -e, ale pro Lagrangeovu funkci jsou v některých slovnících 3 varianty: lagrangeián, lagranžiánlagrangián.

Pozoruhodnou historii má termín trkalián. Je to zatím jediný doložený univerbát této významové skupiny utvořený od domácího slovního základu (podle fyzika Viktora Trkala, 1888 –1956). Vznikl však v angloamerickém jazykovém prostředí a do češtiny byl později přejat jako synonymum dvojslovného termínu Trkalovo pole. (Naše řeč 78, 183, 1995/4)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...