Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

lagrangeián, jacobián, vandermondián

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Ve starších odborných pracích se dávala přednost dvojslovným matematickým termínům (Lagrangeova funkce, Jacobiho determinant, Vandermondův determinant), univerbizovaných pojmenování však přibývá (gramián, hamiltonián, laplaceián, wronskián), dává se jim přednost.

Přípona -ián v češtině nepatří k frekventovaným. Hlavní významovou skupinu tvoří jména osob podle příslušnosti k církvím, sektám, hnutím, uměleckým či filozofickým směrům ap. (salesián, vegetarián, voltairián), dále cizí vlastní jména (Maxmilián), pár jmen obyvatelských (Sicilián), z neživých entit jména několika přírodnin (encián, baldrián) a některá abstrakta (radián, meridián). O moc víc toho není.

Zatímco v pojmenovávání osob podle příslušnosti je sufix -ián spíš na ústupu (vítězí např. podoba hegelovec před hegelián), v názvech matematických výrazů odvozených od osobních jmen jejich autorů se jeví jako produktivní. Vzhledem k tomu, že se -ián připojuje zpravidla k nedomácím slovním základům, a to k příjmením, jsou někdy nejasnosti s tím, k jaké podobě slovního základu sufix připojit. Např. pro Hessův determinant se již víceméně ustálil univerbizovaný termín hessián (nikoli hesseián), též pro vandermondián se ustálila podoba s vypuštěným -e, ale pro Lagrangeovu funkci jsou v některých slovnících 3 varianty: lagrangeián, lagranžiánlagrangián.

Pozoruhodnou historii má termín trkalián. Je to zatím jediný doložený univerbát této významové skupiny utvořený od domácího slovního základu (podle fyzika Viktora Trkala, 1888 –1956). Vznikl však v angloamerickém jazykovém prostředí a do češtiny byl později přejat jako synonymum dvojslovného termínu Trkalovo pole. (Naše řeč 78, 183, 1995/4)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné