Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Konflikt mezi samci a samicemi je dynamičtěJší, než se zdálo

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 475, 1996/8

Přestože samci a samice mají společný zájem produkovat co nejvíce co nejkvalitnějšího potomstva, plyne jak z přirozené zkušenosti, tak ze sociobiologické teorie, že zájmy samců a samic se ve skutečnosti dosti liší a rozmnožování jako celek je výsledkem konfliktu mezi těmito zájmy. Hlavní problém je v onom “co nejvíce co nejkvalitnějšího″. Jen z rozdílu ve velikosti vajíčka a spermie vyplývá, že zatímco samice investuje mnoho energie do oné kvality, samec investuje do kvantity. Primárním zájmem samce je oplodnit co nejvíce samic, primárním zájmem samice je vybrat si co nejkvalitnějšího samce a nějak zajistit co nejlepší péči o potomstvo. Veškeré reprodukční systémy jsou výsledkem kompromisu mezi těmito tendencemi.

Jak by to dopadlo, kdyby jedno pohlaví tento věčný boj vyhrálo, ukázal Wiliam Rice svými pokusy na drozofilách, kde docílil experimentálně právě této situace. Použil k tomu mutantní kmeny, u kterých prakticky nedocházelo k rekombinaci, a speciálně upravené chromozomy, díky nimž mohl uměle vybírat jedince pouze jedné – samčí – linie. Tím dosáhl toho, že samičí "vklad" do budoucích generací byl z 99 % eliminován. Zatímco samice, které vstupovaly do reprodukce, byly okamžitě odstraňovány (jejich dcery se na rozmnožování už nepodílely a v příští generaci byly použity úplně jiné samice), samčí linie byla ponechána volnému vývoji. Po pouhých 41 generacích se díky přirozenému výběru mezi samci vyšlechtili takoví, kteří byli mnohem úspěšnější v hájení svých “reprodukčních zájmů″ než kontrolní samci: produkovali více spermií, byli úspěšnější v páření s už spářenými samičkami a měli lepší schopnost zajistit si paternitu (otcovství). Samozřejmě na úkor samic, které měly mnohem vyšší mortalitu, zřejmě v souvislosti s příliš vysokým počtem kopulací.

V přírodě k takovéto nerovnováze nedojde, poněvadž samci, u kterých by se tyto schopnosti objevily, by měli sníženou celkovou reprodukční úspěšnost právě z důvodu vyšší mortality samic, a navíc by se u samic patrně postupně vyvinuly nějaké protistrategie. Skutečnost, že reprodukční strategie samců a samic se v přírodě jeví jako relativně stabilní, je tedy následkem věčné (ovšem stále se měnící) patové situace ve hře mezi oběma pohlavími. (Nature 381, 232–234)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...