mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Evoluce předlouhého sosáku

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Koevoluce dvou či více druhů, které si konkurují nebo jsou vůči sobě ve vztahu dravec–kořist, vede podle běžně přijímané představy k efektu “černé královny″ (v angličtině “red queen″), tedy k situaci, kdy se druhy musí co nejrychleji vyvíjet, aby se zachoval daný stav. Když například dravec neustále zvyšuje svou schopnost lovit, kořisti nezbývá, než neustále zvyšovat svou schopnost unikat či ukrývat se, přičemž relativní úspěšnost dravce i kořisti zůstává stejná. Většinou se ale předpokládá, že k tomuto efektu nedochází v případě koevoluce dvou druhů, které si vzájemně prospívají a jejichž vztah je mutualistický, či dokonce symbiotický, protože tyto druhy by si měly “vycházet vstříct″ a časem nastolit dokonale harmonický vztah. Ve skutečnosti se však ani oboustranně prospěšný vztah nemusí vyvíjet takhle jednoduše. Každý zúčastněný druh má totiž vždy poněkud odlišné zájmy, každému jde o něco jiného. Už Charles Darwin si všiml, že některé orchideje mají extrémně dlouhou trubicovitou ostruhu (až 30 cm v případě Angraecum sesquipedale) a jsou opylovány lišaji s extrémně dlouhým sosákem. Pro orchidej je totiž důležité, aby se opylovač otíral nohama o její pohlavní orgány, zatímco pro lišaje, aby co nejsnáze dosáhl k nektaru na dně ostruhy. Zvýhodňovány jsou tedy ty orchideje, které mají hlubší ostruhu, poněvadž lišajové pak nemohou vysávat nektar bez kontaktu s květem, a zvýhodňováni jsou lišajové s delším sosákem, poněvadž lépe dosáhnou na dno ostruhy. Ostruha i sosák se tak stále prodlužují, přičemž zůstává zachován tentýž vzájemný vztah – lišaj dosáhne na dno ostruhy, ale musí se otřít o pohlavní orgány orchideje.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...