Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Evoluce předlouhého sosáku

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Koevoluce dvou či více druhů, které si konkurují nebo jsou vůči sobě ve vztahu dravec–kořist, vede podle běžně přijímané představy k efektu “černé královny″ (v angličtině “red queen″), tedy k situaci, kdy se druhy musí co nejrychleji vyvíjet, aby se zachoval daný stav. Když například dravec neustále zvyšuje svou schopnost lovit, kořisti nezbývá, než neustále zvyšovat svou schopnost unikat či ukrývat se, přičemž relativní úspěšnost dravce i kořisti zůstává stejná. Většinou se ale předpokládá, že k tomuto efektu nedochází v případě koevoluce dvou druhů, které si vzájemně prospívají a jejichž vztah je mutualistický, či dokonce symbiotický, protože tyto druhy by si měly “vycházet vstříct″ a časem nastolit dokonale harmonický vztah. Ve skutečnosti se však ani oboustranně prospěšný vztah nemusí vyvíjet takhle jednoduše. Každý zúčastněný druh má totiž vždy poněkud odlišné zájmy, každému jde o něco jiného. Už Charles Darwin si všiml, že některé orchideje mají extrémně dlouhou trubicovitou ostruhu (až 30 cm v případě Angraecum sesquipedale) a jsou opylovány lišaji s extrémně dlouhým sosákem. Pro orchidej je totiž důležité, aby se opylovač otíral nohama o její pohlavní orgány, zatímco pro lišaje, aby co nejsnáze dosáhl k nektaru na dně ostruhy. Zvýhodňovány jsou tedy ty orchideje, které mají hlubší ostruhu, poněvadž lišajové pak nemohou vysávat nektar bez kontaktu s květem, a zvýhodňováni jsou lišajové s delším sosákem, poněvadž lépe dosáhnou na dno ostruhy. Ostruha i sosák se tak stále prodlužují, přičemž zůstává zachován tentýž vzájemný vztah – lišaj dosáhne na dno ostruhy, ale musí se otřít o pohlavní orgány orchideje.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné