Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Evoluce předlouhého sosáku

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Koevoluce dvou či více druhů, které si konkurují nebo jsou vůči sobě ve vztahu dravec–kořist, vede podle běžně přijímané představy k efektu “černé královny″ (v angličtině “red queen″), tedy k situaci, kdy se druhy musí co nejrychleji vyvíjet, aby se zachoval daný stav. Když například dravec neustále zvyšuje svou schopnost lovit, kořisti nezbývá, než neustále zvyšovat svou schopnost unikat či ukrývat se, přičemž relativní úspěšnost dravce i kořisti zůstává stejná. Většinou se ale předpokládá, že k tomuto efektu nedochází v případě koevoluce dvou druhů, které si vzájemně prospívají a jejichž vztah je mutualistický, či dokonce symbiotický, protože tyto druhy by si měly “vycházet vstříct″ a časem nastolit dokonale harmonický vztah. Ve skutečnosti se však ani oboustranně prospěšný vztah nemusí vyvíjet takhle jednoduše. Každý zúčastněný druh má totiž vždy poněkud odlišné zájmy, každému jde o něco jiného. Už Charles Darwin si všiml, že některé orchideje mají extrémně dlouhou trubicovitou ostruhu (až 30 cm v případě Angraecum sesquipedale) a jsou opylovány lišaji s extrémně dlouhým sosákem. Pro orchidej je totiž důležité, aby se opylovač otíral nohama o její pohlavní orgány, zatímco pro lišaje, aby co nejsnáze dosáhl k nektaru na dně ostruhy. Zvýhodňovány jsou tedy ty orchideje, které mají hlubší ostruhu, poněvadž lišajové pak nemohou vysávat nektar bez kontaktu s květem, a zvýhodňováni jsou lišajové s delším sosákem, poněvadž lépe dosáhnou na dno ostruhy. Ostruha i sosák se tak stále prodlužují, přičemž zůstává zachován tentýž vzájemný vztah – lišaj dosáhne na dno ostruhy, ale musí se otřít o pohlavní orgány orchideje.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné