Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Evoluce předlouhého sosáku

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 477, 1996/8

Koevoluce dvou či více druhů, které si konkurují nebo jsou vůči sobě ve vztahu dravec–kořist, vede podle běžně přijímané představy k efektu “černé královny″ (v angličtině “red queen″), tedy k situaci, kdy se druhy musí co nejrychleji vyvíjet, aby se zachoval daný stav. Když například dravec neustále zvyšuje svou schopnost lovit, kořisti nezbývá, než neustále zvyšovat svou schopnost unikat či ukrývat se, přičemž relativní úspěšnost dravce i kořisti zůstává stejná. Většinou se ale předpokládá, že k tomuto efektu nedochází v případě koevoluce dvou druhů, které si vzájemně prospívají a jejichž vztah je mutualistický, či dokonce symbiotický, protože tyto druhy by si měly “vycházet vstříct″ a časem nastolit dokonale harmonický vztah. Ve skutečnosti se však ani oboustranně prospěšný vztah nemusí vyvíjet takhle jednoduše. Každý zúčastněný druh má totiž vždy poněkud odlišné zájmy, každému jde o něco jiného. Už Charles Darwin si všiml, že některé orchideje mají extrémně dlouhou trubicovitou ostruhu (až 30 cm v případě Angraecum sesquipedale) a jsou opylovány lišaji s extrémně dlouhým sosákem. Pro orchidej je totiž důležité, aby se opylovač otíral nohama o její pohlavní orgány, zatímco pro lišaje, aby co nejsnáze dosáhl k nektaru na dně ostruhy. Zvýhodňovány jsou tedy ty orchideje, které mají hlubší ostruhu, poněvadž lišajové pak nemohou vysávat nektar bez kontaktu s květem, a zvýhodňováni jsou lišajové s delším sosákem, poněvadž lépe dosáhnou na dno ostruhy. Ostruha i sosák se tak stále prodlužují, přičemž zůstává zachován tentýž vzájemný vztah – lišaj dosáhne na dno ostruhy, ale musí se otřít o pohlavní orgány orchideje.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...