Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

R. DAWKINS: River out of Eden

Weidenfeld & Nicolson, London 1995
 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 343, 1996/6

Po bibli katechizmus

Čtvrtá knížka známého propagátora neodarwinizmu, autora bestsellerů The Selfish GeneThe Extended Phenotype, je jen variací na předchozí témata. Je kratší než obě zmíněná díla, není tak hutná (zejména ve srovnání s 2. vydáním Sobeckého genu z r. 1989, opatřeným poznámkami), vyhýbá se detailům a odborné mluvě, je přidáno něco poezie. Kdo nemá čas nebo je líný se prokousat zmíněnými dvěma biblemi neodarwinizmu, nebo kdo o Dawkinsovi nikdy neslyšel a chce vědět, o čem to je, dostává do ruky katechizmus.

Název je metaforou řeky digitální informace, která se větví do menších a menších potůčků – kmenů, čeledí, druhů (spíše tedy jde o jakousi deltu). Protékající geny jsou ty, co se dovedly postarat o to, aby byly okopírovány do svých nositelů, jedinců. Přežijí ty geny, kterým se podaří sestrojit nositele (vehikuly) schopné jejich propagace do další generace, tedy naše geny mají nás, abychom zajistili jejich rozmnožení. Jinak darwinizmus je nauka o přežití přežívajících na úrovni čistého, digitálního kódu (str. 19). Přiznám se, že pociťuji jistou satisfakci: Před rokem, když jsem při jisté příležitosti kritizoval Dawkinsův výrok (ze Sobeckého genu) o tom, že DNA je souborem instrukcí jak postavit tělo, byl jsem napaden, že si nepočínám fér, když vytahuji citát z r. 1975. Osobnosti se přece vyvíjejí! Nepochybuji, že Richard Dawkins je vynikající biolog a osobnost, mohu však prohlásit, že v tomto směru se nevyvíjí: naopak během dvaceti let sporů, přednáškové a publicistické činnosti jeho původní idea sobeckého genu zkameněla v ideologii. Znakem ideologie je také podrážděná netolerantnost k jiným názorům: pokud nepřijmeme autorovo vysvětlení průběhu evoluce, zbývá nám víra v zázraky, což je jen jinými slovy řečeno, že žádné jiné vysvětlení nemůže existovat (str. 83).

Pokud čtenář odhlédne od ideologie, dostane se mu pěkně zpracovaných pohledů do biologie: líčení o hledání „pramáti Evy“ pomocí sekvencí mitochondriální DNA, o mimikrách a o životě včel jsou velmi poutavá, i když opět má čtenář předchozích publikací pocit, že to už četl. A hlavně, knížka nebyla napsána kvůli tomu. Připadá mi jako haštěřivý, netolerantní výlev někoho, kdo ví, že má pravdu, a jeho oponenti jsou buď škůdci, nebo hlavy skopové. Nebo jsem už i sám nakažen tím, co pod hlavičkou „boje vědy s pavědou“ probíhá v současných českých médiích? 1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Dawkinsovu knihu „Řeka z ráje“ má v edičním plánu nakladatelství Archa
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.