Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Kterak Říp k svému jménu přišel

 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 356, 1996/6

Z mnohých vyvýšenin v Čechách – a nejen středních – je za pěkného počasí dobře viditelná osamělá čedičová kupa, vystupující z polabské roviny. Tvarem, pravda, připomíná statnou řípu z pole vyčuhující. Pokud ovšem nějaký praotec Čech existoval a pokud sem přišel v době, kdy sem asi tak mohl přijít (aspoň Kosmas tvrdí, že se Čech se svým lidem zastavil circa montem Rip), pak o pěstování řípy (nota bene cukrovky) nemohl vědět nic. Tak kde to jméno naši předkové sebrali? Vysvětlení je prosté: nikde ho nesebrali, ono tam už bylo.

Jméno Říp je původu předslovanského. Základem je germánské ríp (hora, vyvýšenina), které má latinskou paralelu ve slově rípa (břeh, svah, úbočí). Slované přejali jméno od zbytků germánských kmenů, popřípadě od německých kupců, pro které byla hora důležitým orientačním bodem při cestách do Prahy. Někteří jazykovědci odvozují původ jména až z ilyrsko-thráckého základu, ale tím se zabývat nebudeme. Zajímavější je, že po určitý čas se hora jmenovala Sankt Georgsberg. Tento německý název však vznikl v novější době, poté, co byla na vrchu postavena románská rotunda zasvěcená svatému Jiří.

Tak je vlastně ten Georgsberg vůbec nějaká národní hora? Myslím, že přece. Dodnes tam totiž svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí. (A motýl spěchající po bodláčí by se taky našel.)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné