Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Kterak Říp k svému jménu přišel

 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 356, 1996/6

Z mnohých vyvýšenin v Čechách – a nejen středních – je za pěkného počasí dobře viditelná osamělá čedičová kupa, vystupující z polabské roviny. Tvarem, pravda, připomíná statnou řípu z pole vyčuhující. Pokud ovšem nějaký praotec Čech existoval a pokud sem přišel v době, kdy sem asi tak mohl přijít (aspoň Kosmas tvrdí, že se Čech se svým lidem zastavil circa montem Rip), pak o pěstování řípy (nota bene cukrovky) nemohl vědět nic. Tak kde to jméno naši předkové sebrali? Vysvětlení je prosté: nikde ho nesebrali, ono tam už bylo.

Jméno Říp je původu předslovanského. Základem je germánské ríp (hora, vyvýšenina), které má latinskou paralelu ve slově rípa (břeh, svah, úbočí). Slované přejali jméno od zbytků germánských kmenů, popřípadě od německých kupců, pro které byla hora důležitým orientačním bodem při cestách do Prahy. Někteří jazykovědci odvozují původ jména až z ilyrsko-thráckého základu, ale tím se zabývat nebudeme. Zajímavější je, že po určitý čas se hora jmenovala Sankt Georgsberg. Tento německý název však vznikl v novější době, poté, co byla na vrchu postavena románská rotunda zasvěcená svatému Jiří.

Tak je vlastně ten Georgsberg vůbec nějaká národní hora? Myslím, že přece. Dodnes tam totiž svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí. (A motýl spěchající po bodláčí by se taky našel.)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...