Kterak Říp k svému jménu přišel

Z mnohých vyvýšenin v Čechách – a nejen středních – je za pěkného počasí dobře viditelná osamělá čedičová kupa, vystupující z polabské roviny. Tvarem, pravda, připomíná statnou řípu z pole vyčuhující. Pokud ovšem nějaký praotec Čech existoval a pokud sem přišel v době, kdy sem asi tak mohl přijít (aspoň Kosmas tvrdí, že se Čech se svým lidem zastavil circa montem Rip), pak o pěstování řípy (nota bene cukrovky) nemohl vědět nic. Tak kde to jméno naši předkové sebrali? Vysvětlení je prosté: nikde ho nesebrali, ono tam už bylo.

Jméno Říp je původu předslovanského. Základem je germánské ríp (hora, vyvýšenina), které má latinskou paralelu ve slově rípa (břeh, svah, úbočí). Slované přejali jméno od zbytků germánských kmenů, popřípadě od německých kupců, pro které byla hora důležitým orientačním bodem při cestách do Prahy. Někteří jazykovědci odvozují původ jména až z ilyrsko-thráckého základu, ale tím se zabývat nebudeme. Zajímavější je, že po určitý čas se hora jmenovala Sankt Georgsberg. Tento německý název však vznikl v novější době, poté, co byla na vrchu postavena románská rotunda zasvěcená svatému Jiří.

Tak je vlastně ten Georgsberg vůbec nějaká národní hora? Myslím, že přece. Dodnes tam totiž svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí. (A motýl spěchající po bodláčí by se taky našel.)