Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Stálice

Průměrný věk autorů Vesmíru
 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 265, 1996/5

Podle čtenářské ankety z konce minulého roku čte Vesmír stále více studentů a mladých vědeckých pracovníků (nárust o 30 % proti minulé anketě v roce 1990). Z toho usuzuji, že jde o periodikum orientované na budoucnost a že by mu tedy nějaký díl budoucnosti mohl patřit i v době, kdy existence časopisu nezávisí na kvalitě, ale na různých neviditelných rukách. Čtenáři se mění, ale jak to je s autory?

A. Žigová sestavila tabulku věkové struktury autorů hlavních článků, to je těch, kde je uveden ročník narození autora za roky 1991 – 1995. V tabulce obrázek je věk autorů uspořádán podle oborů (prázdná místa označují, že disciplína nebyla v těchto obdobích zastoupena články anebo že články nebyly vedeny v této kolonce). Z tabulky je patrné, že průměrný autor hlavního článku je 45 – 55 let starý a že jednotlivé obory i ročníky jsou zastoupeny celkem rovnoměrně. To odpovídá i čtenářskému hodnocení úrovně Vesmíru – je vyrovnaná. Z rozdílů průměrných věků autorů pro různé vědní obory nelze činit dalekosáhlé závěry. Moderní disciplíny přitahují spíš mladší autory, zatímco starší autoři se celkem logicky více zabývají obecnými otázkami vědy, filozofií, historií věd a otázkami výchovy.

V tab. obrázek jsou uvedeny průměrné věky autorů bez rozlišení vědního oboru, ale zato po jednotlivých číslech. Průměry pro celé ročníky jsou téměř shodné – pohybují se v úzkém intervalu 48 – 51 let. Věkové průměry pro jednotlivá čísla mají širší rozptyl, ale vcelku se rozdíly mezi „nejmladším“ a „nejstarším“ číslem jednoho ročníku pohybují v rozmezí 10 – 15 let, což je přibližně rozdíl jedné badatelské generace. Výjimečné je však číslo 10/1995 s velmi nízkým věkovým průměrem 36 let! Jde přitom o autory z různých oborů. Ani z této jedné výjimky se nedají činit velké závěry. S určitostí můžeme potvrdit celkovou stabilizovanou věkovou strukturu autorů, která je velmi pravděpodobně způsobena dlouhodobě neměnnou koncepcí časopisu a jeho pozicí „stálice“ mezi přírodovědnými periodiky. Zároveň však nejenom ve Vesmíru začínáme pozorovat prosazování se mladých týmů a aktivních skupinek. Moji kolegové někdy říkají: „Může se docela dobře ukázat, že rok 1995 znamenal konec první fáze hektických časů a pozvolný návrat do normálnějších poměrů.“

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.

Cílek Václav

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné